Benešov nad Ploučnicí - horní zámek

Zámek postavený ve stylu saské renesance l. 1522-1524 Bedřichem ze Salhausenu, 10 km JV od Děčína


Typ:Zámky a zámecké stavby benesov
Kraj:Ústecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Benešov nad Ploučnicí
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.zamek-benesov.cz
Návštěva:15.8.2001, 5.5.2012


Údolí Ploučnice bylo od 13. stol. územím čilého kolonizačního ruchu, jehož centrem byl nejdříve hrad Děčín, a poté Ostrý. Přímé zprávy o Benešově pochází z 1. pol. 14. stol., kdy je po r. 1330 uváděn mezi ústeckými kmety Konlin de Benesow. Městečko bylo původně chráněno prostou hradbou, příkopem a valem. Zda tu již ve 14. stol. bylo opevněné šlechtické sídlo, nelze písemnými prameny doložit. O jeho existenci by mohl svědčit fakt, že sem byla r. 1422 svolána schůzka severočeské katolické protihusitské šlechty, ačkoliv její hostitel Hynek Berka z Dubé měl daleko bezpečnější místo pro rokování právě na Ostrém. Opakované obsazení Benešova husity svědčí rovněž o jeho strategickém významu na důležité cestě podél Ploučnice. Pokud tedy v Benešově před husitskými válkami nějaké panské sídlo bylo, zaniklo pravděpodobně v těchto neklidných dobách.
Po dobytí hradu Ostrého Lužičany r. 1445 jeho význam klesal a do popředí se dostával Benešov. To vytvářelo předpoklady pro existenci panského sídla jako nového centra panství. První písemná zmínka o tomto sídle pochází z r. 1479. Prameny jej nazývají zámkem a patřilo Zikmundu z Vartemberka. Zámek stával na místě původního Horního hradu, do jehož komplexu byly některé jeho části pojaty. Další zpráva v Schleglově benešovské kronice uvádí, že r. 1502 dal Zikmund z Vartemberka benešovskému měšťanu Matěji Tietzovi v dědičné užívání "vedlejší dvořiště nazývané hrad". O jeho podobě však prameny mlčí.
Vartemberkové vlastnili Benešov až do r. 1511, kdy panství koupil Mikuláš Trčka z Lípy, za něhož pokračoval příznivý vývoj a projevil se navenek i opravou již sešlých opevnění, doplněných dalším příkopem a valem. R. 1515 koupila Benešov šlechtická rodina Salhausenů z Míšně, která v témže roce získala inkolát a byla přijata mezi českou šlechtu. S ní je spjat největší středověký rozmach Benešova i výstavba zdejších zámků. V r. 1522 se synové Jiřího ze Salhausenu rozdělili tak, že Bedřich se stal majitelem Benešova, Kamenice a Žandova, Hanuš získal Děčín, Březno, Svádov a Wolf dostal svůj podíl vyplacen v penězích.
Bedřich si vystavěl v l. 1522-1524 vlastní sídlo. Nový dvoupatrový objekt, nazývaný později Horní zámek, do něhož byly pojaty části ze zmíněného vartemberského sídla, byl postaven ve slohu pozdní gotiky. Má obdélný půdorys orientovaný delší stranou ve směru Z-V a přiléhal přímo k městskému opevnění. Jeho bezpečnost zvyšovala štíhlá věž nad hradním příkopem, která byla pro špatný stav r. 1838 snížena do výše prvního patra. Druhou dominantu tvoří osmiboká schodišťová věž. Zámek, ozdobený na užších stranách střešními štíty, byl uzavřen do prostoru dvora, v němž byla ještě budova pro vrátného a hospodářské stavení, z nichž se dochovaly jen zbytky. Exteriér paláce je velmi prostý. Má sedlovou střechu, nepravidelně rozložená obdélníková okna, vstupní portál v přízemí je dokladem pozdně gotického umění stejně jako portál do schodišťové věže. Přízemí paláce sloužilo provozním účelům, v prvním poschodí byly obytné místnosti, označené v inventáři z r. 1578 jako červený, želený, žlutý a černý pokoj. Ve druhém poschodí se zachovaly kazetové stropy dvou velkých místností, v nichž bylo od r. 1930 umístěno bývalé městské muzeum. Z patra paláce bylo možno přejít krytou chodbou podél městské hradby do kostela z r. 1483.
V l. 1540-1544 nechal Bedřich přistavět k SV straně Horního zámku obdélnou věžovitou budovu vystupující ze zámecké fronty do někdejšího příkopu. V jejím přízemí bývala zbrojnice, v prvním a druhém patře bylo po jedné místnosti. Toto křídlo, přístupné z paláce, k němuž přiléhá, je zastřešeno vysokou stanovou střechou, z níž vybíhá štíhlá osmiboká vížka. Detaily okenních ostění ukazují již na silnější renesanční vlivy než u staršího paláce a potvrzují tak pozdější vznik tohoto křídla. V r. 1543 vestavěl architekt Walter Hirsch ze Sannerberku do V strany zámeckého nádvoří hospodářskou budovu. V původní podobě se tato budova nedochovala, protože byla pozdějšími požáry těžce poškozena. Vstupovalo se do ní schodišťovou věží spojenou přímo s ohradní zdí na J straně nádvoří. V její těsné blízkosti byl také vstup na nádvoří, jehož portál pochází z r. 1571, kdy Horní zámek zasáhl požár. Těmito přístavbami 40. let 16. stol. byla prostorová dispozice Horního zámku v podstatě dovršena. Pozdější úpravy již jen opravovaly a zahlazovaly škody způsobené opakovanými požáry.
Ve slohové charakteristice jednotlivých částí zámeckých budov se prolínají prvky především vladislavské goticky a saské renesance. Té odpovídá větší počet věží a umístění schodišť v nich, dále skutečnost, že benešovské zámky nemají arkády a lodžie, u českých renesančních staveb obvyklé. Benešovské zámky mají svým začleněním do urbanistického komplexu města spíše ráz městských paláců.
Bedřich mladší zemřel již r. 1575 a zanechal po sobě dvě dcery, Magdalenu a Marii. Obě se provdaly a brzy zemřely a dědický podíl s Horním zámkem získal manžel Marie Haubold ze Starschedelu. R. 1613 prodal Haubold Horní zámek děčínskému velkoobchodníkovi Jonáši Paustovi z Liebstatu. Jeho dědicové jej drželi do r. 1628, kdy jej koupil Zikmund z Wolkensteinu. R. 1631 se majiteli stali Thun-Hohensteinové a po rozdělení majetku r. 1684 připadl Horní zámek s příslušenstvím jejich prvému rodovému fideikomisu v Klášterci nad Ohří. V r. 1927 koupilo Horní zámek město a r. 1945 přešel celý zámecký areál do majetku státu.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.7416619 E14.3105303

Navštívená místa v okolí:
Zámky a zámecké stavbyBenešov nad Ploučnicí - dolní zámek
Hrady, zříceniny, tvrzeOstrý (Šarfenštejn) - zřícenina
Hory a rozhlednyStrážný vrch - rozhledna
Hrady, zříceniny, tvrzeVrabinec (Sperlingstein) - zřícenina


Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [III], Severní Čechy. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1984


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky