Byšice - zámek
Barokní zámek z přelomu 17. a 18. stol. v obci Byšice, 10 km JV od Mělníka
Typ: | Zámky a zámecké stavby | ![]() |
Kraj: | Středočeský | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Byšice | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.bysice.eu | |
Návštěva: | 22.2.2007 |
Ves Byšice se poprvé připomíná r. 1321 jako majetek rytířského rodu Byšických z Byšic. Kolem r. 1577 připadly Byšice Albrechtovi Pětipeskému z Chyš a Egerberka, který zde vybudoval tvrz, o jejíž podobě se nezachovaly žádné bližší zprávy. R. 1596 zdědil panství Albrechtův syn Václav Šťastný Pětipeský. Byšice byly tehdy kvetoucím městečkem s řadou privilegií. Pětipeští rozšířili panství o Obříství, Bosyni a r. 1619 získali do zástavy i mělnické panství. Pro svou účast ve stavovském odboji v l. 1618–1620 byl však Václav Šťastný Pětipeský po Bílé Hoře zbaven veškerého majetku a odsouzen na doživotí. Přestože byl později propuštěn, připadl r. 1623 byšický velkostatek Polyxeně z Lobkovic. Řádění vojsk za třicetileté války mělo neblahý vliv na hospodaření panství a také samotné městečko bylo značně zpustošeno. Byšická tvrz, popisovaná r. 1623 jako trojkřídlé, patrové stavení s řadou místností, byla téměř zničena. Vrchnost na Byšicích nesídlila a její majetek spravoval hejtman.
Po Polyxeně z Lobkovic zdědil panství její syn Václav František Eusebius, který je r. 1638 prodal manželce Václava Šťastného Pětipeského Johaně Myškovně ze Žlunic. Po její smrti v r. 1650 zdědil Byšice opět manžel Václav, avšak v témže roce je získal jiný příslušník rodu Pětipeských, Adam Šťastný. R. 1676 připadlo panství Pachtům z Rájova, od nichž je v r. 1713 koupil František Josef Valdštejn. R. 1719 získali Byšice Černínové a připojili je ke svému mělnickému panství, jehož osudy pak sdílely až do 20. stol.
Pravděpodobně na přelomu 17. a 18. stol., byla stará renesanční tvrz přestavěna v čtyřkřídlý patrový barokní zámek. V průběhu 18. a 19. stol. byl zámek dále upravován, především jeho interiér a v rokokovém stylu byl zařízen zámecký park se zahradou. Obdélníkový půdorys zámku však zůstal nadále beze změny. O fortifikačním účelu objektu, který býval obklopen příkopem, svědčí i mohutné opěráky v rozích čtyř zámeckých křídel. Ta uzavírají prostorné nádvoří, z něhož vedl průchod do parku se salla terrenou s umělými krápníky a bohatou štukovou výzdobou. Uvnitř zámku byla kaple Panny Marie.
Od 2. pol. 19. stol. nebyl zámek trvale obýván, sloužil jako letní sídlo vrchnosti a budova byla stále více přizpůsobována potřebám zemědělského podnikání mělnického velkostatku. Byly zde i byty deputátníků, stáje apod. R. 1972 převzala zámek ČSAV. Dnes je zámek majetkem soukromého podnikatele, který vykácel stromy v zámecké zahradě a demoluje hospodářská stavení. Park a přilehlá pole jsou na prodej jako stavební percely a budova zámku chátrá.






