Česká Lípa - proboštství cisterciáků s kostelem sv. Maří Magdalény
Orientovaný jednolodní kostel s polygonálním presbytářem v České Lípě, 10 km J od Nového Boru
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Liberecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Česká Lípa | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.farnostceskalipa.cz | |
| Návštěva: | 13.6.2010 |
Nedlouho po založení kláštera v Plasech pozvali páni z Lipé tamní řeholníky do České Lípy, kde pro ně nechali vybudovat údajně kostelík s domem probošta. K výstavbě kostelíka, zasvěceného sv. Máří Magdaléně, patrně došlo někdy kolem r. 1253. R. 1345 je v místě uváděn špitál cisterciáků z Hradiště nad Jizerou. Za husitských válek však stavba silně utrpěla požárem založeným husity v květnu r. 1426 a delším ponecháním objektů bez obnovy a údržby. Zboží, příslušné k proboštství, přešlo do majetku místních měšťanů. K prozatímní obnově areálu došlo snad již r. 1460 za Jindřicha Berky z Dubé. V l. 1489-1492 sem přišli řeholníci z Plas. Neutěšený stav kostelíka donutil opata obrátit se r. 1500 do Říma a vymoci si od papeže Alexandra VI. stodenní odpustky k výstavbě nového kostela. Do r. 1514 byla stavba, na které se měl údajně podílet sám Benedikt Ried, ukončena. Od r. 1550 zde pobýval jen kaplan, r. 1580 areál vyhořel, aby byl v l. 1582-1585 za pomoci Berků přestavěn. Albrecht z Valdštejna, který konfiskované českolipské panství získal r. 1623, chtěl obnovit proboštství v plné formě. Uskutečnění plánu zabránilo Valdštejnovo zavraždění v Chebu. Není jasné, zda proboštství bylo později skutečně obnoveno. R. 1724 opět poškodil kostelík požár od blesku a jeho oprava byla dokončena r. 1730. K velké renovaci kostela a budovy probošta došlo r. 1756, jak prozrazuje pamětní deska. Po zrušení plaského kláštera r. 1786, koupil proboštství a k němu náležející statky Michal Kaunitz a r. 1922 koupilo kostelík město. Do výstavby nového děkanství r. 1850 sídlil v kostele českolipský děkan. K opravě kostela došlo pak ještě r. 1871 a 1958.
Kostel je orientovaná jednolodní stavba s polygonálním presbytářem. Slohový výraz nenarušila ve větším rozsahu žádná mladší přestavba. Na S straně přiložil barok k obvodové zdi budovu proboštství. Polygonální presbytář s trojbokým závěrem otevírají tři okenní otvory na V, JV a J straně. Otvory dělí pod lomeným obloukem kružba, datovaná do poslední čtvrtiny 14. stol. Jednou odstupněné opěráky v ose nároží obíhá podokenní římsa.
Interiér presbytáře sklenula síťová klenba při vítězném oblouku, rozvržená v závěru do klenby hvězdicové. Dvakrát prožlabená klínová žebra dosedají v pravoúhlých koutech na prosté polygonální konzoly, obíhané horizontálními žlábky po celé ploše, zatímco zbylé čtyři se skrývají za erby s kolčím štítem. Zatímco profilaci žebra klademe do doby od pol. 14. stol. až do poč. stol. 16., náleží polygonální konzoly k architektonickým prvkům uplatňujícím se v českém prostředí po celou gotiku. Posledním datovacím prvkem je bohatě profilovaný sedlový portál, dovolující průchod S stěnou presbytáře. Původně asi ústil do sakristie, dnes umožňuje vstup do komunikačního prostoru fary.
Obdélné jednolodí dosedá k presbytáři excentricky, s dispozičním uskočením na S stěně. Okna i opěráky opakují situaci presbytáře s tím, že Z okno J stěny dělí dřevěná, nepochybně novověká kružba. Západní průčelí prostupuje lomený portál s prostou profilací dvojice prutů ve zlomu se křížících. J průčelí se otevírá bohatším lomeným portálem s pruty na tordovaných patkách, křížícími se jak v patkách oblouku, tak i v jeho vrcholu.
Plochostropý interiér se do presbytáře otevírá lomeným vítězným obloukem, na obou stranách okoseným. Okosení ve směru k lodi vzniklo druhotným přisekáním, k presbytáři je zvýrazňují hranoly na náběžných štítcích.
Červený dům - zámek
Česká Lípa - kostel Povýšení sv. KřížeHostíkovice - kostel Nejsvětější Trojice
Hrad u Kvítkova (Pustý hrad, Kvítkov, Frýdlant) - zříceninaChudý hrádek - zříceninaJestřebí - zříceninaJiljov - tvrzKvítkov - zříceninaLipý - zříceninaLoubí - zřícenina
