Chvalšiny - Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu
Muzeum unikátní technické památky umístěné v rodném domě jejího autora Josefa Rosenauera, 10 km SZ od Českého Krumlova
Typ: | Muzea, galerie, výstavy | ![]() |
Kraj: | Jihočeský | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Chvalšiny | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.chvalsiny.cz | |
Návštěva: | 30.7.2006 |
Muzeum
Muzeum se nachází v citlivě rekonstruovaném historickém objektu na náměstí obce, která je rodištěm autora Schwarzenberského plavebního kanálu Josefa Rosenauera. Projekt muzea byl realizován v l. 1999-2000 z iniciativy Obecního úřadu Chvalšiny a za podpory programu PHARE. O významu muzea svědčí i fakt, že na jeho zřízení přispěla Evropská unie celkovou částkou 288.970 EU.
Muzejní expozice zahrnují přírodu a přírodní památky této části chráněného území, její nynější stav i záměry jejího rozvoje a též historický vývoj obce s kulturními i přírodními zajímavostmi až do současnosti. Největší prostor je pak věnován osobě a dílu autora Schwarzenberského plavebního kanálu. Exponáty dokládající a dokreslující život J. Rosenauera jsou vhodně prokládány dokumenty, obrazy, fotografiemi, hmotnými exponáty a historickými předměty dávajícími ucelený obraz o vzniku, významu a současném stavu plavebního kanálu i jeho okolí. Vše je vhodně doplněno expozicí s tematikou lesnictví a dřevařství na Šumavě.
Schwarzenberský plavební kanál
Schwarzenberský kanál je mimořádnou technickou památkou jižních Čech. Jeho trasa vede těsně při státní hranici ČR s Německem a s Rakouskem na území okresu Prachatice. Spojuje povodí řek Vltavy a Dunaje a překračuje tak hlavní evropské rozvodí.
Kanál, jehož projektantem a částečně i stavitelem byl lesní inženýr schwarzenberského panství Josef Rosenauer, nechal vybudovat Jan ze Schwarzenbergu. Stavba byla zahájena r. 1789 a s přestávkami trvala až do r. 1822. Po dostavění sloužil kanál k zásobování Vídně palivovým a stavebním dřevem.
Plavební stoka začíná na česko-německé hranici u osady Nové Údolí na S svahu Třístoličníku ve výšce 916 m n. m. Až k osadě Jelení, kde prochází 389 m dlouhým podzemním tunelem, vede trasa kanálu převážně V směrem. Tunel sám je rovněž technickou památkou. Vstup do něj uzavírají z obou stran kamenné portály. Od tunelu vede trasa plavební stoky V směrem po svahu Plechého a přibírá zde vody Jezerního potoka vytékajícího z Plešného jezera.
Nedaleko obce Zvonková opouští kanál území ČR a vstupuje na území Rakouska. Pod zříceninou hradu Vítkův kámen se nakrátko vrací na naše území a pak již překračuje hlavní evropské rozvodí a vlévá se do řeky Mühl, která je levým přítokem Dunaje.
Celková délka kanálu dosahuje 44 km. Zděné břehy mají vzdálenost 3,5 - 4 m a v obloucích jsou vyloženy žulovými plotnami. Průměrná hloubka koryta je 1 m. Dopravovaly se jím klády dlouhé až 24 m a oblouky musely být postaveny o takovém poloměru, aby nedošlo k vzpříčení dřeva. Na kanál navazuje několik bočních vodních smyků, které ho napájely vodou a také se jimi plavilo dřevo. Podél části kanálu mezi Novou Pecí a Jelením vede stejnojmenná naučná stezka přibližující historii plavení dřeva a stavby kanálu.












