Dobčice - lidová architektura
Mimořádně zachovalý soubor jihočeské zděné architektury v obci Dobčice, 20 km Z od Českých Budějovic
| Typ: | Města, lidová architektura |  |
| Kraj: | Jihočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Dobčice | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.obeczabori.cz | |
| Návštěva: | 1.8.2015 |
Malebná obec Dobčice leží v mírně zvlněném terénu na SV úbočí Vysoké Běty (804 m n. m.) na S hranici chráněné krajinné oblasti Blanský les. Archeologické nálezy dokládají osídlení oblasti již ve starší době bronzové. Na zalesněném návrší mezi Lipanovicemi a Novou Vsí byly nalezeny dva soubory bronzových předmětů obsahující hřivny, spirálovité nápažníky a zdobený sekeromlat datované. Předměty ze střední doby bronzové pocházejí z mohyly na svahu Zádušního vrchu mezi Zábořím a Radošovicemi.
V období raného středověku se zdejší osídlení skládalo zřejmě z drobných roztroušených zemědělských osad či dvorců, které se po vyčerpání půdy stěhovaly na příhodnější místa. Dobčice byly pravděpodobně založeny ve 13. stol. v souvislosti s kolonizační politikou českého krále Přemysla Otakara II. v jižních Čechách. O promyšleném a plánovitém založení svědčí pravidelný obdélníkový tvar svažité návsi s rybníkem, sevřené ze všech stran usedlostmi s výstavními štíty a gotickou tvrzí v nejvyšší Z části. Toto pravidelné uspořádání se stabilizovaným půdorysem se v podstatě dochovalo dodnes.
V písemných pramenech se Dobčice poprvé objevují v r. 1292 v listině krále Václava II., který je spolu s obcemi Strýčice, Bory, Záboří, Radíč, Holašovice, Všemily a Lipanovice vyměnil za jiný majetek s cisterciáky ve Vyšším Brodě. V držení vyšebrodského kláštera byly tyto vsi až do pol. 19. stol. Ves osídlili asi zemědělci usazení na roztroušených hospodářstvích v okolí a zčásti také přistěhovalci z německých zemí. Přesto zůstaly zdejší osady včetně Dobčic bez výrazného německého vlivu po celé 14. a 15. stol.
Husitské války se zdejšímu obyvatelstvu vyhnuly. Pohroma přišla až v l. 1520-1521, kdy jižní Čechy zasáhla morová epidemie, která zdejší vsi téměř vylidnila. Aby bylo území znovu zalidněno, povolali představení vyšebrodského kláštera osídlence z německého pohraničí. Němečtí obyvatelé zde pak naprosto převládli a do konce druhé světové války se už nepodařilo území počeštit. V 17. stol. zasáhla kraj třicetiletá válka a zanechala po sobě vypleněné vesnice. Toleranční patent císaře Josefa II. nezpůsobil žádné změny, neboť jak české, tak německé obyvatelstvo bylo katolického vyznání. Zrušení poddanství v r. 1848 vyvázalo Dobčice z podřízenosti vyšebrodskému klášteru a spolu s Lipanovicemi se staly obcí Linden a v r. 1869 byly připojeny k obci Záboří.
19. stol. se projevilo čilou stavební aktivitou, při níž byla většina statků přestavěna ve stylu tzv. selského baroka. Jeho tvůrci hledali inspiraci v barokní a klasicistní architektuře, čímž vznikl svébytný sloh lidového stavitelství, který zdejší návsi vtiskl charakteristický ráz. Právě díky tomuto mimořádně zachovalému souboru jihočeské zděné architektury byly Dobčice v r. 1990 vyhlášeny památkovou zónou lidové architektury.
Během první světové války musela spousta mužských obyvatel narukovat a někteří se již nikdy nevrátili. Po vzniku samostatného Československa v r. 1918 se začal projevovat německý nacionalismus, kdy se německé obyvatelstvo ovlivněné Henleinovou propagandou přidalo na stranu Hitlera. R. 1938 se Dobčice staly součástí Sudet a o rok později byly připojeny k Říši. Po druhé světové válce bylo německé obyvatelstvu vysídleno a nahrazeno obyvatelstvem českým, které zde již zůstalo.
Horní Vít - kostel sv. VítaKuklov - klášter pavlánů s kostelem sv. Ondřeje
Kuklov - zřícenina
Netolice - Archeopark Netolice (Sv. Ján)
Netolice - město
Netolice - Muzeum JUDr. Otakara Kudrny
