Hradčanské stěny - skalní město
Pískovcová skalní oblast v blízkosti Máchova jezera, 5 km J od Mimoně
Typ: | Přírodní zajímavosti | |
Kraj: | Liberecký | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Hradčanské stěny | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.vls.cz | |
Návštěva: | 21.7.2013 |
Hradčanskými stěnami je nazývána nejsevernější třetina pískovcové oblasti Kumerského pohoří, která se rozkládá zhruba mezi obcemi Doksy, Mimoň a Provodín. Na S je omezená tokem Ploučnice a Hradčanského potoka, z jihu ji ohraničuje Robečský potok s Břehyňským rybníkem a Máchovým jezerem. Kumerské pohoří náleží geomorfologicky celku Ralské pahorkatiny a je tvořeno zejména pískovci jizerského souvrství české křídové pánve středního až svrchního turonu. Pískovce ve spodních částech údolí jsou středně zrnité až hrubozrnné, výše nastupují žluté jemnozrnné pískovce s občasnými slepencovými polohami. SZ Kumerského pohoří odděluje Úštěcký zlom a průběhem zlomů je určeno i S a J omezení oblasti. Do J svahů pohoří zabíhají vulkanické žíly z oblasti Máchova jezera.
Základní reliéf oblasti určují mírné úklony pískovcových souvrství a podélné zlomy. Nejvyššími body jsou Dub (458 m n. m.) a Pec (451 m n. m.). Pískovcová skalní plošina je protkána četnými suchými roklemi. Typická skalní města zde nejsou vyvinuta, ze samostatně stojících skalních věží je nejznámější 25 m vysoký Tvarožník. Z geologického hlediska lze Hradčanské stěny rozdělit na západní, střední a východní část. Ve V části Hradčanských stěn se vytvořily skalní dutiny, které se často propojují do skalních hodin a oken, a skalní hřiby. Jemnozrnné pískovce v Z části obsahují četné vložky narůžovělých pískovců s rekrystalovaným kalcitovým tmelem i neostře omezené, několik metrů mocné polohy vápnitých pískovců. Tyto pískovce dávají vznik nejrůznějším formám selektivního zvětrávání a krasovění. Nejznámějšími takovými útvary jsou Psí kostel a Skalní brána v blízkosti Jeleního vrchu.
Psí kostel, dříve zvaný Hundskirche nebo Wüste Kirche (Pustý kostel), je systémem přirozených jeskyní a výklenků vytvořených v alespoň 2 m mocné poloze vápnitého pískovce. Systém tvoří dvě trubicovité chodby přibližného průměru 2 m a délky 20 m. Chodby jsou mezi sebou propojené příčnými chodbičkami a tvoří tak jeskyni v izolovaném, zvětráváním vypreparovaném bloku pískovce.
Skalní brána, nazývaná též Frauentor (Panina nebo Ženská brána) o rozměrech cca 4 x 4 m vyčnívá nad skoro svislou hranou malé, zvětráváním izolované pískovcové plošiny. Oba útvary jsou natolik pozoruhodné, že kdysi byl vysloven názor, že širšímu povědomí o Psím kostelu a bráně Frauentor brání pouze to, že se u nich nenachází žádný hostinec :-)
Bývalý VVP Ralsko patří mezi oblasti s velmi bohatou a rozmanitou květenou. Na původní lesy, skalní stěny, rašeliniště, vodní plochy i mokřady je vázáno množství specifických a velmi vzácných rostlin, z nichž řada je zařazena mezi ohrožené druhy. Z flóry se zde vyskytuje např. kozinec písečný nebo kuřička hercynská, která zde má jedinou lokalitu výskytu v ČR. Z fauny se můžeme setkat z běžnými druhy zvířat, jako je jelen lesní, prase divoké, veverka obecná, liška obecná, jezevec lesní, kuna skalní aj., tak i s druhy zvláště chráněnými, jako je jeřáb popelavý.
Oblast spadá klimaticky do mírně teplé oblasti s ročním úhrnem srážek kolem 600-700 mm a průměrnou roční teplotou mezi 7-8°C. Z lesních biotopů převažují přirozená borová stanoviště, doplněná kyselými stanovišti středních poloh.
Název Kumerské pohoří pochází z překladu německého výrazu Kummergebirge, odvozeného od názvu obce Hradčany, německy Kummer. Ve starší literatuře se setkáme též s názvy Komárovský hřbet, Komárovské pohoří nebo Komorovský les. Oblasti se též říká Polomené hory. Toto označení se prvně objevilo v r. 1511 bez přesného geografického vymezení.
Oblast byla v r. 1946 začleněna do Vojenského výcvikového prostoru Ralsko, který byl využíván jako testovací polygon pásových vozidel se střediskem v Břehyni. V r. 1945 bylo v Hradčanech postaveno vojenské letiště zabrané po r. 1968 sovětskou armádou. VVP Ralsko byl k 31. 12. 1991 zrušen a dnes je oblast znovu přístupná turistům a horolezcům, pro něž byly Hradčanské stěny oblíbeným lezeckým terénem již před více než 100 lety. Nejstarší cesty zdolali liberečtí lezci již na poč. 20. stol. Jako první byl zřejmě zdolán Tvarožník v r. 1909.
Dnes prochází Hradčanskými stěnami naučná stezka Jeřáb začínající u Infocentra v Hradčanech. Je to nenáročná, 3,5 km dlouhá trasa, která prostřednictvím 8 informačních panelů seznamuje s přírodními podmínkami Ralska, geologií Hradčanských stěn, borovým hospodářstvím, dřevinami, rostlinami, ptáky a savci Ralska. NS Jeřáb je pojmenována podle jeřába popelavého, jednoho z pěti druhů ptáků, pro jejichž ochranu byla vyhlášena Ptačí oblast Českolipsko – Dokeské pískovce a mokřady.
Průrva Ploučnice - technická památka
Ralsko - zřícenina
Vranovské skály - přírodní památka
Zákupy - zámek