Hranice - město
Historické město na křižovatce stezek vedoucích z Pomoraví do S a SV Evropy, na Opavsko a do Pováží, 35 km V od Olomouce
Typ: | Města, lidová architektura | |
Kraj: | Olomoucký | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Hranice | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.mesto-hranice.cz | |
Návštěva: | 26.8.2008 |
Strategická zeměpisná poloha Hranic v Moravské bráně už od pravěku předurčila toto území, aby se stalo přirozenou křižovatkou stezek a cest vedoucích z Pomoraví do S a SV Evropy, na Opavsko a do Pováží. Osídlení v širším okolí města dokládají archeologické nálezy již od starší doby kamenné. Poprvé jsou Hranice zmiňovány v listinném falzu z r. 1169. Skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. stol. Tato kolonizace je spojována se jménem rajhradského benediktinského mnicha Jurika. Od poč. 13. stol. jsou Hranice majetkem premonstrátů z Hradiska u Olomouce a jsou často zastavovány šlechtě. Na město byly Hranice povýšeny r. 1292. Od 20. let 15. stol. bylo město v majetku pánů z Cimburka a od r. 1499 bylo v dědičné držbě pánů z Pernštejna. V té době byly Hranice dobře opevněným a výstavným hospodářským a správním centrem rozlehlého panství s prosperujícím obchodem a řemesly. 2. pol. 16. stol. a poč. 17. stol. přinesl časté střídání majitelů panství, z nichž poslední tři v předbělohorském období se zasloužili o výstavbu a následné úpravy renesančního zámku. V r. 1611 došlo k prvnímu prodeji kamenných domů Židům a znamená to počátek vzniku významné náboženské a politické židovské obce. Její připomínkou jsou dvě zachované a rekonstruované památky - synagoga a hřbitov. Po porážce českého stavovského odboje byl jeho aktivní účastník, majitel hranického panství, Václav Mol z Modřelic uvězněn, jeho majetek zkonfiskován a darován olomouckému biskupovi kardinálovi Františkovi Ditrichštejnovi a jeho dědicům. Od té doby se zámek přestal využívat k bydlení a stal se pouze sídlem vrchnostenské správy. V průběhu 18. a 19. stol. bylo do Hranic přeloženo několik správních institucí. R. 1783 z Přerova c.k. krajský úřad, v pol. 19. stol. okresní hejtmanství. Na přelomu 18. a 19. stol. pracovala ve městě vrchnostenská manufaktura na výrobu fajansového zboží. K významným stavebním počinům 18. stol. patří barokní chrám Stětí sv. Jana Křtitele na náměstí a nejvýznamnější stavbou 2. pol. 19. stol. se stal rozsáhlý areál c.k. vojenských ústavů, pozdější vojenské akademie na Z straně města. K známým osobnostem, které zde pobývaly a působily, patří rakouský spisovatel Robert Musil.
Zámek
Na severní, nejméně chráněné straně města, byla vystavěna tvrz, připomínaná poprvé r. 1398. Páni z Cimburka ji upravili na kamenný hrad, který byl ještě za Pernštejnů přestavěn a rozšířen. Nechali vybudovat také hlavní věž, v jejímž patře zůstal dodnes zachován pozdně gotický prévet. Jan Kropáč z Nevědomí si dal přestavět své sídlo v duchu pronikající vrcholné italské renesance v trojkřídlý dvoupatrový zámek s nádvorními arkádami. Na přelomu 16. a 17. stol. jej Zdeněk Žampach z Potštejna přestavěl do dnešní podoby, dal prodloužit křídla S směrem, zhotovit vstupní portál, dostavět arkády a zbudovat unikátní jednopatrové S křídlo, kterým se volně přecházelo do hospodářského předzámčí. Václav Mol z Modřelic nechal vyzdobit zámecké místnosti štukami a nad vstupní portál umístit reliéfní nástavec se svým erbem. Za účast ve stavovském povstání byl odsouzen k doživotnímu žaláři a konfiskovaný hranický majetek se dostal do rukou Ditrichštejnů, kteří jej vlastnili až do r. 1858. Další staletí přinesla zámku spíše jen destrukční zásahy. Byly zde kanceláře i byty úředníků. Od pol. 19. stol. byly postupně zazděny arkády. Předzámčí, kde byla sladovna, pivovar a sýpky, v r. 1948 vyhořelo a bylo o jedenáct let později odstraněno. V l. 1997–1999 byl na náklady města a státu zámek rekonstruován, byly odstraněny zazdívky arkád, sloupy očištěny, dvůr zastřešen.
Stará radnice
Hranická radnice patří k nejkrásnějším projevům stavebního ruchu 16. stol. Hvězdicová klenba pozdně gotického sálu je z r. 1528. Stavba nárožního domu byla dokončena r. 1544, jak potvrzuje i renesanční portál s letopočtem a iniciálami neznámého mistra kameníka M. B. Snad r. 1571 vystavěli na nároží budovy s historizující fasádou z r. 1869 hranolovou věž s obydlím věžného a ochozem. Při úpravách za protektorátu bylo obnaženo pozoruhodné cihlové žebroví Gotického sálu.
Měšťanské domy
Hranické náměstí lemují řadové, většinou dvoupatrové domy, z nichž některé mají pozdně gotické stavební jádro, ale nejstarší části většiny hranických domů pocházejí až z 2. pol. 16. stol. Tehdy bylo v přízemích domů vytvořeno podloubí, které původně lemovalo celé náměstí a přilehlé ulice, ale od 19. stol. v něm byly zřizovány obchody. Zachovalo se jen v ulicích Zámecká, Radniční a částečně Janáčkova. Zásahy z přelomu 19. a 20. stol. daly většině domů historizující ráz nebo novorenesanční fasádu.
Farní kostel Stětí sv. Jana Křtitele
Pozdně barokní klasicizující kostel Stětí sv. Jana Křtitele byl navržen v ateliéru brněnského ditrichštejnského architekta Františka Antonína Grimma v r. 1752. Výstavbu provedl mezi l. 1754–1763 Jakub Antonín Slováček ze Židlochovic. Impozantní stavba zcela pozměnila proporce náměstí a okolních jednopatrových domů. Vyniká především vypjatým průčelím s věží. Na jejím štítě je zavěšen ditrichštejnský znak.
Hranická propast - propast
Partutovice - větrný mlýn
Zbrašovské aragonitové jeskyně - jeskyně