Křinec - zámek
Raně barokní zámek postavený r. 1649, obklopený parkem se sbírkou dřevin, 15 km SV od Nymburka
Typ: | Zámky a zámecké stavby | |
Kraj: | Středočeský | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Křinec | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.zamekkrinec.cz | |
Návštěva: | 4.7.2009 |
První písemná zpráva o Křinci se vztahuje k r. 1352, kdy byla osada uvedena v seznamu farních vsí v Čechách, který nechal sestavit první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Ve 2. pol. 14. stol. patřila osada rodu Valečovských. Je doloženo, že Jan z Valčova seděním na Křinci sem r. 1378 dosazoval faráře. Po něm dědil syn Bernard a v další generaci spravoval majetek jeho potomek Jan z Křince. Před husitskými válkami Jan zemřel a v r. 1418 sem dosazoval dalšího faráře rytíř Bohuš Vrabec z Valečova. Valečovští byli stoupenci víry podobojí a po skončení válek o svůj majetek přišli. R. 1432 je zde připomínán Hanuš z Polenska.
Další zprávy o osadě pocházejí z r. 1463, kdy byl jejím držitelem Jan z Ronova, zakladatel nové větve Ronovců – rodu Křineckých z Ronova. Severně od obce se nachází zalesněné návrší Kuncberk, kde podle písemných dokladů v pol. 15. stol. vystavěl právě Jan z Ronova hrad, ze kterého se dodnes zachovaly mohutné náspy, příkopy a torza tří sklepů. R. 1659 si nechali na tomto místě postavit hrabata Morzini patrový osmiboký zámeček v raně barokním slohu. I ten byl však opuštěn a v r. 1891 zbořen.
V r. 1568 prodal Bedřich, purkrabí z Donína a na Benátkách majetek jako pozůstalost Janovi Kostomlatskému z Vřesovic. Po jeho smrti prodala manželka Anna Kaplířová ze Sulevic a na Skalce kuncberský statek Jindřichovi z Valdštejna a na Dobrovici. V držení tohoto rodu byl statek až do r. 1622, kdy byl jako konfiskát prodán Albrechtovi z Valdštejna.
Za třicetileté války byl Křinec a jeho okolí vypálen a lidé utekli. Panství koupil hrabě Morzini a stal se obnovitelem městečka. V r. 1649 zde nechal vybudovat barokní zámek, o němž se tvrdí, že je dílem Carla Luraga. Původně měla stavba sedlovou střechu s bohatě zdobenými barokními štíty. Uprostřed budovy v průčelí stěny byla štíhlá věžice s okny přesahující výškou hřeben střechy a zakončená cibulí. Průčelí bylo už tehdy nepravidelně rozděleno dvojoknem na střední část tří sloupů a na dvě nestejné krajové části s různým počtem oken. Z západnímu boku zámku byla přistavěna malá patrová budova, za níž začíná Z křídlo zámku a pivovar. Východní křídlo bylo jednopatrové a dvakrát delší než dnešní. Na SV od zámku se rozkládal hospodářský dvůr. Zámek je obklopen velkoryse realizovaným parkem, dnes bohužel značně zpustlým.
V době vrcholu vlády Morzinů se v zámku nacházel velký barokní sál procházející dvěma patry a dlážděný mramorem z 80. let 17. stol. Stěny byly členěny sdruženými pilastry a zdobeny štukami. K východní stěně sálu přiléhal výklenek s kaplí, jejíž strop i stěny pokrývaly štuky z doby kolem r. 1660. Modré pokoje v prvním patře se též pyšnily štuky a rokokovými žánrovými freskami v modrém tónu z 2. pol. 17. stol.
K větším stavebním úpravám došlo po r. 1807, když se novým majitelem panství stala zámožná bankéřská rodina Bethmannů z Frankfurtu. První dvě generace nových majitelů o svůj majetek pečovaly, jejich následovníci však do Čech již přijížděli pouze zřídka a panské sídlo spravovali ředitelé velkostatku. V r. 1945 byl majetek rodiny Bethmannů znárodněn. V současné době je zámek majetkem státu a slouží jako depozitář Národního muzea a rychle chátrá.
Mcely - zámek
Romanka - rozhledna
Rožďalovice - Galerie Melantrich
Rožďalovice - Knihařská dílna Jendy Rajmana
Rožďalovice - zámek