Ostrý (Šarfenštejn) - zřícenina

Zřícenina hradu na úzké skalnaté ostrožně nad řekou Ploučnicí, 12 km JV od Děčína


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze ostry
Kraj:Ústecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Ostrý (Šarfenštejn)
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.frantiskovnadploucnici.cz
Návštěva:5.5.2012


Zříceniny hradu Ostrý, zvaného též Šarfenštejn či Scharfenstein, stojí nad obcí Františkov nad Ploučnicí v údolí řeky Ploučnice. U Františkova je údolí zúženo dlouhým skalnatým ostrohem jazykovitého tvaru, který vybíhá ze S úbočí k J až nad řečiště. Hrad stával na konci ostrohu, obtékaného ze tří stran Ploučnicí, na skále vyčnívající asi 50 m nad hladinu řeky. Ovládal jak údolí Ploučnice, tak zejména starou obchodní stezku, jež tudy procházela.
Ostroh, na němž byl hrad vybudován, je z olivinického čediče, jenž sloužil i jako stavební materiál pro hradní zdivo. Tvar ostrohu dal hradu i jméno. Přístup k němu byl pouze ze S strany a ztěžovaly jej tři dosud zřetelně patrné příčné hluboké příkopy. Mezi nimi jsou dvě vyvýšená skalnatá prostranství, na nichž zřejmě původně stávaly hospodářské budovy tvořící předhradí.
Za třetím příkopem, na vyvýšeném a mohutném skalním bloku, leží jádro starého hradu. Na pravé straně cesty se tyčí veliký nárožní zděný pilíř, u něhož zřejmě bývala brána. Za ním se vstupuje na první nádvoří, na němž při levé straně stávaly patrně obytné budovy. Dále k J, na vrcholu skály, stojí dosud mohutně působící zbytky hradní věže válcového tvaru, z níž zůstala zachována jen její spodní část asi 8 m vysoká. Věžní zdivo je 3 m silné a uvnitř věže je volný kruhovitý prostor o průměru 180 cm. Za věží se prostírá nevelké druhé nádvoří, jež má na J straně dosud mohutné zbytky hradního zdiva asi 160 cm silného. Dále směrem k J, nad zákrutem řeky, byl hrad uzavřen další půlkruhovitou zdí, jež vytvářela jakési předpolí.
Zmíněné jádro hradu bylo ohrazeno zdmi přiléhajícími těsně k okrajům náhorního prostoru ostrohu. Délka hradního jádra je asi 95 m a největší šířka 25 m. Na prvním nádvoří, pod skálou, na níž je postavená věž, jsou zbytky staré studny či cisterny na dešťovou vodu.
Hrad Ostrý vznikl na území, jež původně patřilo k rozsáhlému okruhu děčínského královského hradu. Jako královský kastelán na Děčíně se k r. 1220 připomíná Markvart. Snad on sám či jeho stejnojmenný syn pak vybudoval kolem r. 1230 hrad Ostrý. V listinách se však poprvé připomíná až r. 1268, a to ve jménu svědka na listině Přemysla Otakara II., jež znělo Marquardus de Sarfnstain. Není zcela jasné, zda Markvartici byli původně vlastníky Ostrého, či jeho královskými správci. Za vlády Přemysla Otakara II. byl však Ostrý statkem královským. Po jeho smrti v bitvě na Moravském poli r. 1278 byl Ostrý zastaven spolu s Děčínem a jinými severočeskými hrady a městy markrabímu Otovi Braniborskému za náhradu 20 000 hřiven stříbra. Tato zástava, jež dokazuje tehdejší značný význam Ostrého, byla r. 1283 zrušena a téhož roku mladý král Václav II. daroval Ostrý jako léno dalšímu příslušníku rodu Markvarticů, Janu z Michalovic.
K Ostrému patřila celá V část původního děčínského hradního okruhu. Na tomto území, jen řídce osídleném slovanským obyvatelstvem, rozvinuli Michalovici čilou kolonizační činnost, za níž vedle značného počtu vesnic vznikla i města Benešov nad Ploučnicí a Kamenice.
Michalovici vlastnili hrad do r. 1406, kdy ho koupil jejich příbuzný Hynek Berka z Dubé a na Hohnštejně. V l. 1432-1437 držel Ostrý Heník z Valdštejna, pak znovu Berkové z Dubé a poté děčínští Vartemberkové. Za nich jsou doloženy loupeživé výpady do Lužice. Během odvetného tažení dolnolužického Šestiměstí byl pravděpodobně dobyt a zničen hrad Ostrý, ale písemné prameny to nedokládají. Od území, které patřilo pod Ostrý, se oddělila panství Hohnštejn (Hohenstein) a Vildštejn (Wildenstein) ležící v dnešním Sasku, a na našem území panství kamenické i benešovské. Již r. 1515 je Ostrý v pramenech označován jako pustý, a když nedlouho poté rozšířil Bedřich ze Salhausenu benešovský Horní zámek, stal se Benešov centrem původního osterského panství. R. 1607 se hrad Ostrý znovu připomíná jako pustý. R. 1816 prodal hrabě Thun-Hohenstein zříceninu se sousedním dvorem a statkem městu Benešovu nad Ploučnicí. V r. 1896 zde byly prováděny restaurační práce, pak však znovu zpustl a dnes je zříceninou.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.724715 E14.3232

Navštívená místa v okolí:
Zámky a zámecké stavbyBenešov nad Ploučnicí - dolní zámek
Zámky a zámecké stavbyBenešov nad Ploučnicí - horní zámek
Hory a rozhlednyStrážný vrch - rozhledna
Hrady, zříceniny, tvrzeVrabinec (Sperlingstein) - zřícenina


Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [III], Severní Čechy. 1. vyd. Praha : Svoboda, 1984


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky