Dolní Ročov - klášter
Bývalý augustiniánský klášter v obci Dolní Ročov, barokně přestavěný K.I. Dienzenhoferem, 15 km J od Loun
Typ: | Církevní památky | ![]() |
Kraj: | Ústecký | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Dolní Ročov | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.obec-rocov.cz | |
Návštěva: | 1.4.2007 |
Klášter založil r. 1373 Albrecht z Kolovrat pro řád augustiniánů poustevníků a vyvolil si jej za místo svého posledního odpočinku. Podle zakládací listiny byl konvent určen pro dvanáct řeholníků a podle toho jej také zakladatel obdařil pozemkovým majetkem. Husitské války klášter přečkal, i když upadal zejména majetkově a chátral. Zakladatelův rod však stále projevoval svou přízeň. V l. 1520–1523 byl konvent na náklad Václava Bezdružického z Kolovrat a jeho bratra Jiřího opraven. Během 16. stol. však úpadek pokračoval a největší pohromu přinesla třicetiletá válka. R. 1631 byl Dolní Ročov napaden Sasy, klášter vyloupen a pobořen. Pomoc poskytli opět Kolovratové - r. 1644 Jindřich Libštejnský odkázal 7000 zlatých, za něž byl konvent v l. 1647–1648 opraven.
Počátek 18. stol. přinesl velkou přestavbu, kterou vedl jeden z nejvýznamnějších stavitelů českého baroka Giovanni Santini. V l. 1715–1718 přistavěl do průčelí kostela velikou věž a zřídil hřbitovní kapli. R. 1731, 1740 a zejména 1745 přišly veliké průtrže mračen, které poškodily budovy natolik, že bylo rozhodnuto o celkové přestavbě a založení nového kostela Nanebevzetí Panny Marie. Projekt byl svěřen baroknímu architektu K.I. Dietzenhoferovi. Základní kámen kostela byl položen 14. 8. 1746. R. 1747 byl dokončen presbytář a vložena pamětní listina do sanktusníku. Kostel byl vysvěcen 5. 4. 1750. Věže, prozatímně zastřešené, byly dokončeny v l. 1735–1755.
Podélná loď kostela má příčnou osu zdůrazněnou užším středním polem s velikými výklenky v bocích. K takto rytmizovanému prostoru, typickému pro pozdní tvorbu Dientzenhoferovu, se připojuje čtvercový, kupolí zaklenutý presbytář s apsidiálním závěrem. Dvouvěžové průčelí se středním rizalitem je patrové, v rizalitu ukončené segmentem a štítovým nástavcem. V širším regionu nemá toto architektonické dílo soupeře. Po stavitelově smrti v r. 1751 vedl práce architekt Anselmo Lurago, který stavěl budovy konventu. Práce pokračovaly pomalu a hrubá stavba byla dokončena až r. 1765. Výtvarně cenný je i interiér. Část sochařské výzdoby pochází z dílny pražského umělce F.I. Weisse, nejcennější je opuková socha Madony z konce 14. stol.
R. 1950 byl klášter zrušen a přeměněn na věznici, později na kasárny. R. 1961 zde byla zřízena dětská psychiatrická léčebna, která zde sídlila do r. 1995. Poté byl klášter vrácen řádu sv. Augustina a v současnosti funguje jako sklad humanitární pomoci charity Prahy.









