Starý Rybník - zřícenina
Zříceniny hradu prvně doloženého r. 1364 jako majetek vnuka Jana Raba z Mechelsgrünu v obci Starý Rybník, 5 km S od Františkových Lázní
Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze | |
Kraj: | Karlovarský | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Starý Rybník | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | -- | |
Návštěva: | 12.8.2000 |
Ves Starý Rybník náležela ve 13. stol. k panství hradu Vildštejna. R. 1299 je však již doložena jako majetek Jana Raba z Mechelsgrünu, chebského měšťana. Hrad je doložen poprvé r. 1364 jako majetek vnuka Jana Raba z Mechelsgrünu, taktéž Jana Raba. Ten vlastnil hrad do r. 1388, kdy jej získali Frankengrünerové a po nich r. 1439 Mikuláš Gummerauer. Za Gummerauerů došlo ve 2. pol. 15. stol. k přestavbě hradu. Od Mikulášových synů Ondřeje a Acháce koupili Starý Rybník r. 1500 Brambachové a od nich je r. 1507 získali páni z Viršperka, kteří jej drželi až do konce 16. stol. Prosluli neobyčejnou surovostí a řadou krvavých zločinů, kterých se dopouštěli na svých sousedech i mezi sebou navzájem. R. 1596 byl Kašpar Viršperk po vojenské akci proti Vildštejnu zajat, uvězněn a odsouzen ke ztrátě majetku a Starý Rybník získali Trautenberkové. Od nich jej koupil Kryštof Friedrich z Hartenberka, r. 1691 vyženil hrad Josef Karel Perglár z Perglasu. Jeho rod vlastnil panství do r. 1773. R. 1787 koupili Starý Rybník Wilhelmové, kterým náležel do r. 1945. R. 1792 uhodil do hradu blesk a následný požár změnil objekt ve zříceninu.
Starý Rybník představuje typologicky přechod mezi hradem a tvrzí. Stával na nízkém skalnatém hřebeni nad dvěma rybníky, kterými byl napájen vodní příkop. Dispozice hradu byla dvojdílná. Z předhradí zůstala pouze budova s bránou vedoucí na padací most přes příkop. Hradní jádro ve tvaru šestiúhelníku prošlo dvěma vývojovými fázemi. Za Rabů z Mechelsgrünu vznikla u vstupní brány čtverhranná věž a jižní konec jádra vyplnil dvoutraktový palác o dvou nadzemních plochostropých patrech. Při Z hradbě nádvoří je schodiště, kterým se vcházelo do sklepů paláce s valenými klenbami. Na krátké J straně byla odolnost paláce zvýšena dvěma polookrouhlými věžicemi nebo spíše baštami. Patrně po pol. 15. stol. byla zbořena věž při vstupu a nahrazena patrovou budovou, která změnila ráz celého S čela jádra. Nová budova byla hlubší než odstraněná věž. Východní část jejího přízemí tvořila klenutá místnost osvětlená třemi okny, západní část nová komnata s okny dvěma. Patro bylo rozděleno na velký západní sál a východní místnost osvětlenou od S mírně lomeným oknem, snad kaplí. Pozdější renesanční a barokní úpravy se dotkly interiérů severního paláce a pravděpodobně i paláce jižního.
Vildštejn (Skalná) - hrad