Skalka - zřícenina

Zříceniny hradu na výrazném čedičovém skalním vrcholu, 10 km JZ od Lovosic


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze skalka2
Kraj:Ústecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Skalka
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.hrady-ceskeho-stredohori.cz
Návštěva:17.4.2004, 27.9.2009, 2.12.2012


Zříceniny hradu na výrazném čedičovém skalním vrcholu jižně od Vlastislavi se zbytky starého slovanského hradiště na protáhlé ostrožně, chráněného třemi valy s příkopem. S jeho existencí jsou spojovány zprávy z Kosmovy kroniky o lučanském knížeti Vlastislavovi a jeho výbojích. Archeologické nálezy potvrzují, že hradiště nebylo dlouho osídleno, a předpoklad, že Kosmova zpráva má určitý reálný podklad, je značně pravděpodobný. Existence hradiště zároveň ukazuje na opevnění tohoto místa od nejstarších dob.
A. Sedláček uvádí, že hrad Skalka vznikl jižně od hradiště zřejmě ve 14. stol. V l. 1357-1360 se uvádí Petr ze Skalky, ale není vyloučen ani starší původ hradu z konce 13. stol. Ke Skalce patřila řada vsí v S a Z části Českého středohoří.
Před r. 1414 získal Skalku Hanuš ze Sulevic, který v husitských válkách stál na straně Zikmundově. V majetku rodu Sulevických, kterým patřila řada statků i hradů v této části Středohoří, zůstávala Skalka až do 16. stol. V r. 1540 ji držel Jan z Vřesovic, ale již r.  1544 získal hrad opět Jan Kaplíř ze Sulevic a na Košťálově. Po něm ho zdědil po r. 1558 jeho syn Zdeslav. Zdeslavova dcera Anna se před r. 1578 provdala za Adama Hrzána z Harasova, který skalský statek značně rozšířil. Patřily mu Lanškroun, Červený Hrádek s Blatnem, Ronov a Stvolínky. Jeho syn Zdeslav byl typem rozmařilého zadluženého šlechtice, který se všemožně přizpůsoboval dobovým požadavkům. V době stavovského povstání v l. 1618-1620 a po něm přecházel od jedné válčící strany ke druhé, až se stal hejtmanem Litoměřického kraje. Patrně již tehdy nebyl hrad Skalka osídlen a nakonec jej v r. 1639 zpustošili Švédové.
Hradní staveniště bylo vytyčeno v prostoru kolmé a nepřístupné čedičové skály. Hrad se dělil na západnější předhradí a východnější vnitřní hrad. Z původního předhradí je známo místo původní brány. Tato část je dnes částečně zarostlá a z původních staveb je nejlépe patrná nízká skalka, asi zapojená do obvodu venkovního opevnění hradu. Vnitřní hrad byl od předhradí oddělen ve skále vylámaným, dnes na jihu zachovalým příkopem. Jižní část čelní strany tvoří na způsob venkovního valu nižší oddělený blok skály. Po schůdcích ve skalní průrvě příkopu můžeme spatřit výklenek vysekaný ve skále, zápust pro přepažovací zeď.
Vlastní vnitřní hrad nebyl rozlohou příliš veliký. Nad zaniklou vstupní branou se na vrcholu vyššího stupně hradní skály tyčí dosud zachovalý hradní bergfrit. Tato věž je asi 19 m vysoká a vstup gotickým portálem je 4 m vysoko nad skalním základem. Věž je dnes nepřístupná, původní vstup vedl patrně schodištní konstrukcí z prostoru nádvoří. Na rozdíl od tmavé čedičové skály je vystavěna z bílého lomového kamene. Půdorys není okrouhlý, nýbrž tvoří mírný ovál. V suterénu věže se původně nacházelo hradní vězení. Vyvýšená poloha ji ochránila i před zbořením. Hradní palác se nacházel na nižším východnějším skalním stupni v podobě úzkého skalního bradla v sousedství bradla věže. Délka paláce nepřesahovala 13 m. Kolem věže obíhal po jižní straně parkán, patrný dnes zdivem na skále nad příkopem. Hrad Skalka patří k hradům se skalním blokem. Existence téměř kruhové věže ukazuje koncepci stavby zcela odlišnou od skalních hradů na pískovci, když stavebník díky stabilnosti sopečné horniny neváhal s její výstavbou.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.498074 E13.96064

Navštívená místa v okolí:
Zámky a zámecké stavbyČížkovice - zámek
Církevní památkyČížkovice - židovský hřbitov
Hrady, zříceniny, tvrzeHázmburk - hrad
Přírodní zajímavostiKamenná slunce - národní přírodní památka
Hrady, zříceniny, tvrzeKošťálov - zřícenina
Hory a rozhlednyLovoš - hora
Zámky a zámecké stavbyMilešov - zámek
Hory a rozhlednyMilešovka - hora
Hrady, zříceniny, tvrzeOltářík (Hrádek) - zřícenina
Hrady, zříceniny, tvrzeOpárno - zřícenina


Zdroj: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III, Severní Čechy. Praha : Svoboda, 1984 ; Fišera, Zdeněk. Skalní hrady zemí Koruny české. Fišera. 1. vyd. Praha : Libri, 2004. ISBN 80-7277-242-2


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky