Soutok Dyje a Jevišovky - soutok
Soutok dvou moravských řek Dyje a Jevišovky v těsné blízkosti obce Jevišovka, 35 km V od Znojma
Typ: | Přírodní zajímavosti | ![]() |
Kraj: | Jihomoravský | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Soutok Dyje a Jevišovky | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.jevisovka.cz | |
Návštěva: | 20.7.2010 |
Říčka Jevišovka pramení u obce Komárovice, Z od Moravských Budějovic v nadmořské výšce 560 m. Je dlouhá 83 km a odvodňuje plochu o rozloze 779 km2. Jejími hlavními přítoky jsou Syrovický potok, Doubravka, Nedveka, Plenkovický potok, Únanovka, Skalička a Břežanka. V horní polovině toku protéká Jevišovicemi, resp. Jevišovickou vodní nádrží s první zděnou hrází na území Moravy z l. 1894-1896, která je jednou z nejstarších tohoto druhu v Evropě. Dalším vodním dílem vybudovaným na tomto toku je vodní nádrž u Výrovic. Z větších měst a obcí na ní leží Blížkovice, Grešlové Mýto, Boskovštejn, Jevišovice, Plaveč, Výrovice, Tvořihráz, Lechovice, Božice, Hrušovany nad Jevišovkou.
Řeka Jevišovka dala také jméno Přírodnímu parku Jevišovka, který byl vyhlášen r. 1992. Rozkládá se na 13 684 ha členitého terénu. Významnými fenomény s naprosto odlišnými životními podmínkami jsou jednak řeka Jevišovka a její bezprostřední okolí a dále suché slunné stráně lemující okolí řeky. Na řece je charakteristickým ptákem konipas horský, hnízdívá tu ledňáček říční nebo skorec vodní. V řece Jevišovce byl prokázán výskyt významných druhů ryb a je známá výskytem sekavce podunajského.
Jevišovka je levostranným přítokem řeky Dyje. Stýká se s ní u obce Jevišovka, ležící 3,5 km od silnice č. 414 z Mikulova do Hrušovan nad Jevišovkou. Do Dyje přivádí vodu o průtoku cca 1m3/s. Krajina v okolí je rovinatá, na V jsou vidět vrcholky kopců u Mikulova, severněji pak Pavlovské vrchy. Soutok leží v nadmořské výšce 171 m a je výrazně ovlivněn regulací, a proto nenabízí žádnou dramatickou podívanou.
Regulované jsou obě řeky, Jevišovka od mostu u vesnice až sem připomíná spíše rovný umělý kanál. U Dyje, na březích zarostlé vrbami, není geometrie regulace tak zřejmá. Spojené vody pokračují na SV přímým řečištěm, překlenutým mostem vzdáleným asi 500 m. Břehy Dyje pod soutokem jsou poměrně nízké, neboť jsou s malým odstupem jištěny hrázemi. Dyje je v místě soutoku široká 20-25 m a přitéká od J, Jevišovka 3-4 m a do Dyje se vlévá od JZ. Asi 80 m před ústím je na ní nizoučký splávek. Na žádném z toků nejsou peřeje ani mělčiny, hladiny jsou klidné, proud v Dyji je živý.
Řeka Dyje vzniká po soutoku Moravské a Rakouské Dyje pod městem Raabs an der Thaya v Rakousku. Délka toku včetně Moravské Dyje pramenící nedaleko obce Panenská Rozsíčka u Třešti je 306 km a plocha povodí měří 13 419 km2, z toho 11 165 km2 se nachází na území České republiky. Údolí řeky Dyje má kaňonovitý charakter a pro ochranu nejcennějších částí zachovaných mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem byl r. 1991 vyhlášen Národní park Podyjí. Dyje zde vytváří unikátní říční fenomén s mnohými meandry, hluboce zaříznutými údolími bočních přítoků, nejrůznějších skalních útvarů a kamenných moří a vysokou pestrostí rostlinných a živočišných společenstev danou střídavou expozicí svahů od jižní až po severní, takže se zde nacházejí v těsné blízkosti jak lesostepní lokality pronikající z panonské oblasti, tak lokality dubohabrových lesů. Na vyhlášený Národní park Podyjí navázalo v r. 2000 vyhlášení Národního parku Thayatal na rakouské straně hranice. Po opuštění NP Podyjí obtéká Dyje velkým obloukem Mikulovskou vrchovinu s Pálavou a Dunajovickými vrchy a plní vodní nádrže Nové Mlýny. Svůj tok končí soutokem s řekou Moravou pod Lanžhotem na česko-rakousko-slovenském trojmezí, cca 15 km pod Břeclaví.
K soutoku se nejsnáze dostaneme, odbočíme-li za kostelem ve směru na V vpravo k řece Jevišovce. K místu, odkud je krásný výhled na soutok, vede asfaltová silnička, přímo u soutoku je stylová dřevěná lavice a informační tabule o místě. Budete-li se chtít dostat přímo na ostroh soutoku, vydejte se od železniční stanice cca 1 km J od středu obce po hrázi na levém břehu Dyje nebo z obce ulicí Nádražní a za mostem přes Jevišovku pokračujte po její hrázi na pravém břehu. Obě sbíhající se hráze lemují vzrostlé topoly.




