Starý Dvůr - tvrziště
Poměrně dobře dochované tvrziště při horní cestě z Krupky do Bohosudova, 6 km S od Teplic
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Ústecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Starý Dvůr | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.starydvur.estranky.cz | |
| Návštěva: | 4.5.2014 |
Počátky tvrze Starý Dvůr při horní cestě z Krupky od kostela sv. Anny k Bohosudovu jsou dodnes nejasné. Tvrz vznikla jako vesnické opevněné sídlo drobného feudála či bohatého měšťana v průběhu 14. nebo nejpozději na poč. 15. stol. August Sedláček se domníval, že byla tvrz r. 1426 při pronásledování prchajících křižáků po bitvě u Ústí nad Labem vypleněna, ale pro toto tvrzení neexistují žádné věrohodné důkazy. První písemná zmínka o Starém Dvoru pochází až z r. 1443, kdy byla tvrz v držení majitele ze zámožné patricijské rodiny Martina Hengsta. Ten předal polovinu svého majetku synovi Lorencovi, druhá část připadla po Martinově brzké smrti jeho druhému synu Petrovi. Ten byl v té době ještě nezletilý a poručnictví nad ním přebrala jeho matka a báňský podnikatel Hanuš Glac, člen další významné měšťanské rodiny z Krupky. Hanuš od mladých Hengstů Starodvorský statek r. 1450 odkoupil, ale jelikož jim zůstal dlužen, byl oběma bratry a jejich matkou pohnán před soud. Statek však nadále zůstal v Glacově držení. R. 1471 získali Hanušovi potomci, Hanuš a Vavřinec, od císaře Fridricha III. rodový znak spolu s titulem "ze Starého Dvora". Glacové byli velmi zámožnou rodinou, která na přelomu 15. a 16. stol. vlastnila statky Červený Hrádek, Kyšperk, Všebořice, Minice, Klíše i hrad Střekov.
Glacové ze Starého Dvora sídlili na tvrzi až do r. 1539, poté se zde vystřídalo několik majitelů, až jej r. 1552 koupili od Ruprechta z Hungerkostu krupští měšťané. Město zboží rozdělilo a r. 1594 rozprodalo. Majitelé však byli vázáni podmínkou, že svůj díl nesmí přenechat žádnému šlechtici. V 90. letech 16. stol. získal tvrz Jiří Klippel a od r. 1614 byla v majetku Diviše Klugeho, hejtmana na hradě Blansku, který po bitvě na Bílé hoře na čas emigroval. Po svém návratu získal zboží zpět a r. 1637 jej prodal císařskému dvorskému komorníkovi Adamu Peceliovi z Adlerheimu. Svobodné sídlo pak bylo přeměněno v zemský statek a r. 1651 prodáno jezuitské koleji v Chomutově. R. 1664 tvrz vyhořela, ale jezuité ji ještě nechali opravit. Později ale začal Starý Dvůr chátrat, především po r. 1773, kdy byl jezuitský řád zrušen, a tvrz přešla do rukou soukromých majitelů a později i města.
Poměrně dobře dochované tvrziště najdeme cca 800 m JV od hradu v Krupce a 150 m od železničního podjezdu v rovině v blízkosti koupaliště. Tvrziště má pravidelný kruhový půdorys o průměru 23-24 m. Na nevysokém centrálním pahorku stávala zřejmě jediná obdélná budova o rozměrech 8 x 11 m se schodišťovým přístavkem v jejím SZ nároží. Přízemí stavby o neznámém počtu pater sestávalo z jediné valeně zaklenuté místnosti. Stejnou klenbou byly opatřeny i sklepní prostory. Tvrz byla chráněna kamennou hradbou obíhající po obvodu pahorku a 15 m širokým vodním příkopem s vyzděnými boky. Příkop přetínal kamenný, 170 cm široký můstek se čtyřmi oblouky vedoucí od dosud existujícího poplužního dvora, který zřejmě k tvrzi Starý Dvůr vždy náležel. Dnes se ve dvoře nachází jakýsi autoservis či vrakoviště.
V této podobě setrvala tvrz až do r. 1883. Za majitele Krügnera pak bylo odstraněno veškeré dochované zdivo, původní sklepy byly zasypány a povrch tvrziště aplanován. Před r. 1980 došlo k necitlivému vybetonování dna a spodních partií vnitřní i vnější stěny příkopu, který byl po r. 1945 adaptován na úpravnu vody pro nově postavené městské koupaliště. Od r. 2008 se o památku zajímají tři nadšenci, kterým se v r. 2010 podařilo za pomoci geocacherů vyčistit příkop od černé skládky a zbavit tvrziště náletových dřevin. Na další akce nejsou bohužel peníze.
Dubí - kostel Neposkvrněného početí Panny Marie
Komáří vížka - rozhlednaKrupka - bazilika Panny Marie SedmibolestnéKrupka - kaple sv. Wolfganga
Krupka (Rosenberg) - zříceninaKyšperk (Supí hora, Geiersberg, Unčín) - zřícenina
Bohosudov-Komáří vížka - lanová dráhaStarý Martin - štola
