Šternberk - hrad
Romanticky upravený gotický hrad z 2. pol. 13. stol. s vestavěným renesančním zámkem, 15 km S od Olomouce
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Olomoucký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Šternberk | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.hrad-sternberk.cz | |
| Návštěva: | 24.8.2008 |
Hrad poprvé připomínaný r. 1269 založil krátce předtím Zdeslav ze Šternberka. Jednoduchý obdélný hrad měl v čelní 3,7 m široké hradbě zavázaný okrouhlý bergfrit. Na zbývajících stranách byla hradba slabší, o síle jen 2 m. Vstupní brána byla ve V koutě nádvoří v místě dnešní brány, od S chráněna bergfritem. Palác stál na nejchráněnějším místě v JZ části nádvoří a byl o něco kratší než dnešní křídlo. Minimálně kolem S části jádra obíhal parkán. Při romantických úpravách byly objeveny zbytky kružby raně gotické kaple, která byla nejspíš v jiné části hradu než je kaple dnes.
Za Alberta ze Šternberka, arcibiskupa magdeburského a biskupa litomyšlského vznikla v J křídle nová vrcholně gotická kaple, ostatní části křídla však Albertovi jednoznačně připsat nelze. R. 1397 přešel hrad na Petra z Kravař, za jehož potomků byl r. 1430 dobyt husity. O dva roky později je vypudilo spojené vojsko severomoravské katolické šlechty. Hrad dvojím dobýváním zcela jistě značně utrpěl, o jeho obnovu se v pol. 15. stol. postaral Jiří Strážnický z Kravař. Snad za něj byla do Z parkánu vložena hranolová věž a JZ nároží paláce vzepřeno mohutným opěrným pilířem. Jeho dílem bude zřejmě i mohutná hranolová stavba chránící od J vstupní bránu, jejíž zbytky nesoucí vyhlídkovou terasu dosud vystupují z obrysu hradu na V. R. 1466 vyženil Šternberk s Jiřího dcerou Ludmilou Jan Berka z Dubé a Lipé. Jeho potomci pokračovali v dalších úpravách hradu. R. 1507 prováděli drobnější úpravy v interiérech, r. 1526 posunuli S parkánovou zeď, čímž získali prostor pro umístění děl. Do r. 1536 postavili také nové předhradí, či spíše "zahradí", neboť se rozkládá v neobvyklé poloze ukryto za hmotou jádra. Mezi l. 1544-1560 přistavěl Jan Václav Berka do parkánu k Z paláci již raně renesanční dvoupatrový trakt, jehož interiéry jsou vybaveny bohatými síťovými klenbami. Drobný sál patra se k Z obracel dvouobloukovou loggií, která musela být později díky nepříznivým povětrnostním podmínkám uzavřena skleněnými tabulemi s malovanými vitrážemi. Do J parkánu byla vložena obdobně zdobená patrová budova jejíž schodiště spojovalo jádro a nové předhradí.
R. 1570 přešel hrad sňatkem s Kateřinou Berkovou na Karla II. knížete z Münsterberka, jehož potomci drželi hrad až do vymření rodu v pol. 17. stol. Po smrti knížete Karla II. Fridricha r. 1647 zdědila panství jeho dcera Alžběta Marie provdaná za würtemberského knížete Sylvia Nimroda. To již byl ale zpustošen vojenskými akcemi třicetileté války a také požáry. R. 1626 jej dobyl hrabě Mansfeld, r. 1627 byl odtud vypuzen, přičemž město lehlo popelem. V l. 1643-1650 na hradě "hospodařila" švédská posádka.
V l. 1695-1704 skoupil části mezitím rozděleného panství kníže Jan Adam z Lichtenštejna, v jehož rodině zůstal Šternberk až do r. 1945. Po r. 1886 byl za knížete Jana II. hrad podle projektu vídeňského architekta K. Kaisera regotizován v tehdy módním romantickém duchu. Tato přestavba bohužel značně zdeformovala vzhled hradu, jehož původní podoba se jen těžko odkrývá.
