Stranné - tvrz
Gotický skalní hrad ze 13. stol., později romanticky upravený, 5 km J od Turnova
Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze | |
Kraj: | Liberecký | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Stranné | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | -- | |
Návštěva: | 9.5.2010 |
První zmínka o Stranném pochází z r. 1057, kdy patřilo k litoměřické kapitule. Archeologické nálezy však dokládají využití místa již ve střední době hradištní. Ve 14. stol. zde už existoval dvůr. V r. 1371 se připomínají bratři Bohuněk a Ješek ze Stranného. V 1. pol. 15. stol. patřil statek členům rodu z Mnichova. Později sem přicházejí Illburkové a střediskem panství se stává hrad Ronov. Poté, co majetek získali synové jediné dcery Viléma II. z Illburka, sloužila jako středisko panství tvrz ve Stvolínkách. Z nich to byl patrně Vilém Kurcpach z Milice a Trachenburku, který začal přestavovat obytnou část dvora ve Stranném a vybudoval zde blíže neuváděnou renesanční tvrz. R. 1575 zemřel, avšak jeho bratr Jindřich Kurcpach i další potomci a držitelé využívali dvůr ve Stranném pouze k hospodářským účelům.
Do 17. stol. patřil dvůr ke Stvolínkám, od r. 1654 připadl k nově zřízenému biskupství v Litoměřicích. V r. 1921 dvůr s pozemky koupil jako zbytkový statek Bedřich Vodňanský. Za socialistického hospodaření se dvůr proměnil ve zříceniny. Po restituci je majitelem dvora Miroslav Vodňanský, který nechává provádět důkladnou obnovu tohoto stavebního areálu.
Pozůstatky staršího šlechtického sídla ve Stranném nebyly objeveny. Dnešní dvůr tvoří podélný areál hospodářsky využívaných přízemních budov s jednopatrovou obytnou částí. Její severozápadní čelní křídlo tvoří stojící pozůstatek renesanční tvrze. Stavebně-historickým průzkumem v r. 1992 byly v mladší barokní zástavbě zjištěny pozůstatky staršího objektu, vykazujícího obranné prvky. Metr silné kamenné zdivo a valeně klenutý vstupní průjezd brány jsou hlavními zbytky renesančního traktu, jehož existující část tvoří obdélník o rozměrech 18 x 11 m s nepravidelnou trojprostorovou dispozicí. Nárožní západní díl byl nahrazen novější barokní dostavbou s nárožním pilířem. Navazující jihozápadní křídlo je však mladšího původu. Pro dezolátní stav byla část zdiva nejstaršího křídla, včetně jeho severovýchodního barokního ukončení nahrazena novou zdí.
Hrad u Kvítkova (Pustý hrad, Kvítkov, Frýdlant) - zřícenina
Hrádek u Úštěka (Helfenburk) - hrad
Hřídelík - zřícenina
Chudý hrádek - zřícenina
Jiljov - tvrz
Konojedy - zámek
Kvítkov - zřícenina
Levín - zřícenina
Loubí - zřícenina