Střekov - hrad
Mohutné zříceniny gotického hradu založeného v 1. pol. 14. stol. na skále nad řekou Labe, 3 km J od centra Ústí nad Labem
Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze | |
Kraj: | Ústecký | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Střekov | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.hradstrekov.cz | |
Návštěva: | 27.5.2003, 13.4.2008 |
První zmínka o hradu pochází z r. 1319, kdy se český král Jan Lucemburský rozhodl postavit nad řekou Labe strážní stanici, která by zajišťovala bezpečnost labské plavby a plnila funkci celnice. Protože ale neměl dost peněz, dal pozemky a skálu v léno bohatému pražskému měšťanovi Peškovi z Veitmile s podmínkou, že na skále vystaví hrad na vlastní náklady a král mu jej poté daruje i s dědičnými právy. Pešek začal se stavbou a dokončil pouze tzv. Velké stavení, dvoupatrovou budovu, která byla dlouho jednou z nejobývanějších částí hradu.
Po roce působení na Střekově prodal Pešek hrad rodu Vartemberků. Ti se zde usídlili téměř na sto let. V období husitských válek v 1. pol. 15. stol. byl držitelem hradu Vlášek z Kladna a v držení jeho potomků zůstal hrad až do r. 1479. Za panování Vláška se na hrad uchýlil pod jeho ochranu probošt a část konventu roudnických augustiniánů a jeptišky z benediktinského kláštera v Teplicích. Významnými vlastníky byli Hanuš a Lorenc Glacovi ze Starého Dvora. R. 1485 si bratři Glacové majetek rozdělili a Střekov připadl Hanušovi, bohatému měšťanovi, který vlastnil v nedaleké Krupce cínové doly. Zasloužil se také o rozšíření a dostavbu hradu, zejména hradní kaple.
R. 1563 získal hrad Václav Popel Lobkowicz a krátce po něm Polyxena z roudnické větve rodu. Jejich majetkem zůstal hrad až do r. 1953, kdy jej převzal Československý stát. Krátkou dobu byl vlastnictvím Klubu českých turistů. V r. 1992 byl hrad v rámci restitučních zákonů vrácen zpět Lobkowiczům, takže je dnes soukromou, avšak veřejně přístupnou kulturní památkou.
Objekt vlastního hradu je velmi dobře zachován, zejména proto, že nebyl válečnými útrapami nijak zvlášť poničen nebo vypálen. Vojenským a obranným účelům však poměrně často sloužil. Za třicetileté války obsadili hrad Sasové, v r. 1634 a 1639 Švédové. Po r. 1645 sloužil hrad jako posádka také vojskům Torstensonovým. V tomto období také švédská posádka prohloubila a rozšířila koryto Labe, aby umožnila plavbu větších lodí s válečnou kořistí.
Od konce 17. stol. přestal být Střekov trvale obydlen a zůstal opuštěn. Ještě jednou však posloužil vojenským účelům, a to za sedmileté války. V r. 1757 byl jako pruský opěrný bod ostřelován děly Laudonových Chorvatů. V té době také došlo k jedinému vážnějšímu poničení hradu, zejména kaple a Velkého stavení.
Po odchodu pruské posádky již hrad zůstal trvale opuštěn a postupně chátral. Zájem o něj vzrostl teprve až na poč. 19. stol. s příchodem evropského romantismu. V tomto období také doznal hrad hned několika změn. Byly přistaveny některé části hospodářských budov na dolním nádvoří a také objekt, ve kterém je dnes restaurace Wágnerka na hradní terase.
Součástí hradního komplexu byl také statek a poplužní dvůr, který se nacházel pod hradem na místě dnešního parkoviště. Byl tu až do r. 1961. Některé prameny tvrdí, že v tomto roce se tehdejší prezident rozhodl navštívit město a také hrad. Protože však v blízkosti hradu nebyla žádná parkovací plocha pro vládní automobily, byl na statku zinscenován požár, statek se nechal vyhořet a státní památková péče nechala zbylé budovy strhnout a zlikvidovat.
Ke hradu patří pozemky a lesy rovněž ve vlastnictví rodiny Lobkowiczů. Na J svazích pod hradem byly poměrně rozsáhlé vinice. Víno zde pěstované bylo prý vysoce kvalitní. Vinice byly zrušeny kolem r. 1920, kdy byly zdejší vinohrady napadeny plísní a pěstování révy se pak již neobnovilo.
Kamýk - zřícenina
Na Rychtě (Ústí nad Labem) - pivovar
Varhošť - rozhledna