Sukoslav (Kostomlaty pod Milešovkou) - zřícenina
Zřícenina gotického hradu z 1. pol. 14. stol., 1,5 km JV od obce Kostomlaty pod Milešovkou
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Ústecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Sukoslav (Kostomlaty pod Milešovkou) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | hradkostomlaty.sweb.cz | |
| Návštěva: | 9.3.2007 |
Ves Kostomlaty se připomíná poprvé r. 1333 jako příslušenství oseckého panství. Také hrad stál snad již r. 1333 a je označován německy Haus, avšak už r. 1335 je uváděn jako hrad. Dřívější vlastivědní autoři ho ztotožňovali s vybájeným hradem Sukoslavem kronikáře Václava Hájka z Libočan.
Hrad postavili páni z Oseka a r. 1333 jej dali v léno Chotěborovi z Herštejna a o dva roky později koupil hrad s panstvím moravský markrabě Karel, pozdější císař Karel IV. R. 1370 byl pánem na Kostomlatech Habart starší ze Žerotína, jehož nástupci prodali panství r. 1388 Jindřichu Škopkovi z Dubé. Na počátku husitských válek držel Kostomlaty Albrecht Škopek z Dubé, velký komtur řádu německých rytířů v české provincii. Páni z Dubé se již v prvních letech 15. stol. dohodli s míšeňským markrabětem, že kostomlatský hrad mu bude ve všech válkách otevřen. V letech husitských válek Albrecht Škopek hrad proti husitům udržel. Byl však silně poškozen r. 1434 v době bitvy u Lipan, kdy jej obléhal husitský hejtman Jakoubek, který se lipanské bitvy neúčastnil a bojoval na severu Čech na vlastní pěst. Panské vojsko, které se vítězně vracelo z lipanské bitvy, pobídnuto Zikmundem z Vartemberka a na Děčíně se utkalo s Jakoubkem ve snaze vymanit Kostomlaty z obléhání. Jakoubek nebyl v boji příliš úspěšný, jelikož na bojiště vpadla neočekávaně ze zálohy panská pěchota. R. 1435 se však uvádí jako držitel hradu. Své další spory, které měl o hrad s pány z Dubé, vyhrál a celá jedna linie jeho potomstva se pak nazývala Kostomlatští z Vřesovic. Zahájil ji Jakoubkův syn Jakub, který se ujal dědictví r. 1468. Po r. 1562 patřilo ke hradu již jen městečko Kostomlaty.
Počátkem 17. stol. se dělili o kostomlatské panství bratři Petr a Oldřich Kostomlatští z Vřesovic a každý měl ve své polovině městečka tvrz. Hrad mezitím zpustl, r. 1606 byl neobydlený a pouze dvě bašty měly střechu. R. 1623 byli bratři Petr a Oldřich postiženi konfiskací jedné třetiny majetku pro účast na stavovském povstání v l. 1618–1620. Panství koupil v r. 1624 Humprecht starší Černín z Chudenic. Kostomlatský hrad byl podle svědectví Bohuslava Balbína koncem 18. stol. opět obýván.
R. 1841 byl částečně zrestaurován, zpřístupněna byla velká okrouhlá věž vnitřního hradu. V jejím severním sousedství stál obytný palác. Během vývoje došlo ke zvětšení paláce a k přístavbě dvou bašt při jižním okraji parkánu. Přístupová cesta vedla od SV přes předhradí k bráně dolního hradu, která byla chráněna vlevo stojící okrouhlou věží. Dolní hrad uzavíraly zdi na severní, západní a jižní straně, na východě se vstupovalo přes příkop do vnitřního horního hradu, který stál na vyvýšeném místě hradního areálu, chráněný z jižní a východní strany kromě hradeb i parkánem.
Milešov - zámek
Milešovka - hora
Oltářík (Hrádek) - zříceninaOpárno - zříceninaOstrý (u Milešova) - zříceninaPnětluky - zámekSkalka - zámekSkalka - zřícenina
