Telč - kostel sv. Jakuba Většího
Dvoulodní farní kostel z konce 14. stol. s hranolovou věží, 30 km J od Jihlavy
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Vysočina | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Telč | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.telc.eu | |
| Návštěva: | 12.9.2009 |
Město Telč založil v sousedství dosavadní trhové vsi Menhart z Hradce asi r. 1359. Farním byl v té době zřejmě kostel Nanebevzetí P. Marie, "nově postavený" panem Jindřichem z Hradce r. 1387. Presbytář kostela sv. Jakuba, který stojí při městských hradbách u panského hradu, je téměř identický s presbytářem chrámu Nanebevzetí P. Marie. Proto se zdá pravděpodobné, že kostel sv. Jakuba byl rozestavěn v poslední čtvrtině 14. stol. Z této doby pocházejí obvodní zdi kněžiště a obvodní zdi lodi. Vedle farní funkce sloužil sv. Jakub až do konce 3. čtrvrt. 16. stol. jako pohřebiště pánům z Hradce.
R. 1443 povolil kardinál Julian Václavu, plebánovi u sv. Jakuba, sloužit mše u přenosného oltáře, dokud nebude kostel vysvěcen. Současně mu uložil, aby se tak stalo co nejdříve. Při úpravě někdejší sakristie v přízemí hranolové věže v r. 1892 tu při rozebírání kamenné oltářní menzy nalezli kovovou krabici se svatými ostatky a porušeným sigillum altaris. Pečeť zřejmě patřila olomouckému biskupovi Bohuši ze Zvole. Z uvedených dat je patrné, že se v r. 1443 a spíše již před tím, na kostele pracovalo. Zřejmě šlo o dostavbu nezaklenutého kněžiště, které pak olomoucký biskup světil někdy mezi l. 1454 a 1457. V listině z r. 1469 se hovoří o "nedávno postaveném" kněžišti. To si zvenčí podrželo svůj starší vzhled, v interiéru dostalo žebrovou klenbu s pravidelným síťovým rastrem. Žebra profilu klínu s výžlabkem se protínají hladce, ve vrcholu klenby se sbíhají do malých kruhových svorníků a dosedají na starší oblounové přízední přípory. Současně s dostavbou kněžiště vyrostla po jeho S straně ve vnějším koutě svíraném s lodí hmotná hranolová věž. Její přízemí, které sloužilo jako sakristie, je zaklenuto žebrovou hvězdou.
Po r. 1464 následovala dostavba dosavadního jednolodí na dvoulodní síň. Dvoulodí je zaklenuto třemi páry polí žebrových křížových kleneb a na V jedním párem obkročné klenby. V podélné ose jsou klenby podepřeny trojicí subtilních osmibokých pilířů se soklem. Klínová žebra s výžlabkem uprostřed okosu vybíhají přímo z dříků pilířů a na obvodních stěnách dosedají na malé jehlancové konzolky. Na J straně byl v druhé ose od Z umístěn na místě staršího portálu nový hlavní vstup rámovaný kamenným sedlovým ostěním, nahoře s přetínanými pruty ve dvou rovinách. V kostele nebyla Z kruchta, varhany stály nahoře v SV koutě poblíž vítězného oblouku.
R. 1892 objevili pod vápennými líčkami gotickou temperovou výmalbu presbytáře a dvoulodí. V lodi byly figurální kompozice v nadživotní velikosti, starší figurální obrazy v chóru byly v malém měřítku. Jednalo se o Poslední soud, poprsí Kristovo v mandorle a Ukřižovaný. Další část této stěny, ač dle uhlazené plochy nachystána na malbu, pomalována nebyla. Severní stěna dvoulodí byla pokryta malbami úplně. Zobrazeno bylo Ukřižování, Vztyčení kříže a Snímání z kříže. Pod freskami se táhl latinský nápis a byly namalovány erby šlechticů pohřbených pod dlažbou kostela. O kostele se ve vizitačním protokolu z doby Adama II. z Hradce praví, že "je svou (malovanou) výzdobou prvním mezi všemi chrámy panství pánů z Hradce". Současně s objevem maleb byla též sondována původní polychromie architektonických článků: přípory, konzoly a žebra byly červenohnědé, na klenebních kápích se objevily stopy malovaných erbů, pětilistá rozeta a písmeno "M" - symbol P. Marie.
Pravidelný rastr síťové žebrové klenby telčského presbytáře, stejně jako hvězdová žebrová klenba podvěží, odkazuje v pol. 15. stol. na přítomnost kameníka z jihoněmeckého prostředí. Následně provedená dvoulodní síň představuje první realizované moravské podélné dvoulodí. Vzorem mu byly předhusitské jihočeské dvoulodní síně, postavené převážně na rožmberské doméně. Od pánů z Hradce, kterým sloužil telčský farní kostel jako rodové pohřebiště, zřejmě také vyšel popud k realizaci tohoto typu vnitřního prostoru. V r. 1643 byla vestavěna kamenná hudební kruchta a o 10 let později vznikla po J straně dvoulodí nová sakristie. Hlavní oltář je od J. Mockera z r. 1879. V r. 1892 došlo k puristické obnově a po tomto roce ještě k dalším novodobým úpravám.
Roštejn - hradŠtamberk - zřícenina
Telč - kostel sv. Ducha
