Třísov - oppidum
Keltské oppidum z pol. 2. stol. př. n. l. při soutoku řeky Vltavy a Křemežského potoka, 10 km S od Českého Krumlova
Typ: | Prehistorické památky | ![]() |
Kraj: | Jihočeský | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Třísov | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | www.ckrumlov.info | |
Návštěva: | 16.7.2001 |
Keltské oppidum Třísov je jednou z nejvýznamnějších lokalit jihočeského pravěku. Keltové, reprezentovaní na českém území především kmenem Bójů, dosáhli v průběhu 2. stol. př. n. l. vysoké společenské organizace, jejímž odrazem jsou opevněná sídliště předměstského typu - oppida.
Archeologický výzkum třísovského oppida zahájil před 2. světovou válkou prehistorický seminář německé university v Praze vedený Camillou Streitovou. V l. 1954-1981 provádělo systematický výzkum lokality prehistorické oddělení Národního muzea v Praze pod vedením dr. Jiřího Břeně.
Počátky třísovského oppida, vybudovaného ve strategické poloze při soutoku Vltavy s Křemžským potokem, klademe do doby kolem pol. 2. stol. př. n. l., největšího rozkvětu však dosáhlo v 1. stol. př. n. l. Osídlená plocha zaujímá plochu 26 ha. Opevnění v podobě pásů valů se zachovalo na Z a V straně oppida. Na S a J straně nebylo asi budováno příliš důkladně, lokalita je tu chráněna prudkými přírodními srázy. Oppidu dominují dvě akropole v jeho SZ a JZ cípu. V době největšího rozkvětu bylo oppidum důležitým regionálním výrobním centrem zapojeným do sítě dálkového obchodu a zřejmě hrálo i důležitou úlohu v náboženském životě tehdejší společnosti.
Konec oppida souvisí nejspíše s úpadkem keltské moci v Čechách během 2. pol. 1. stol. př. n. l. Nejspíše nezaniklo násilnou cestou, ale bylo opuštěno.
Klíčový význam pro existenci každého keltského oppida mělo opevnění. V Třísově byla díky konfiguraci terénu nejmohutnější fortifikace vybudována na jeho nejsnáze přístupném Z okraji. Opevnění bylo sypané, zpevněné dřevěnou konstrukcí. Dodnes se zachovaly dvě linie valů. Ty vznikly postupným rozpadem původní hradby. Vnitřní hradba byla u základny široká 7 m. Čelní kamenná plenta byla zpevněna svisle zapuštěnými trámy ve vzdálenosti 150 cm od sebe. Nad kamennou plentou a vnitřním nasypaným tělesem stála patrně dřevěná hradba.
Vnější opevnění bylo konstruováno podobně. Prostor mezi oběmi liniemi opevnění je vyplněn pravidelně se střídajícími nízkými hřbety a příkopy kolmými k liniím hradeb. Jde zřejmě o zbytky zřícených zídek, které znemožňovaly případný boční pohyb útočníka v prostoru mezi oběmi liniemi hradeb. Tento obranný prvek je v keltském světě zcela ojedinělý. Do hradiště se ze Z vcházelo dvěmi branami. O opevnění na V se toho ví málo.
V oppidu stávaly obytné stavby, některé na kamenných podezdívkách. Vnitřní plocha oppida byla zastavěna hospodářskými objekty s kůlovou konstrukcí stěn. Severní akropole oppida byla zřejmě místem kultu. Archeologové tu odkryli půdorys osmiboké stavby s dřevěnou kůlovou konstrukcí, pravděpodobně svatyni.
V Třísově dosáhla vysoké úrovně výroba keramiky, rozvíjelo se železářství a sklářství. Důležitou součástí byl obchod, doložený nálezy výrobků importovaných z římských provincií.













