Vlčí hrádek - zřícenina
Opevněná středověká lokalita na konci skalnaté ostrožny nad soutokem Panského potoka s jeho bezejmenným přítokem, 6 km SZ od Krásné Lípy
Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze | |
Kraj: | Ústecký | |
Umístění: | Mapa | |
Fotogalerie: | Vlčí hrádek | |
Místa v okolí: | Místa v okolí | |
Web: td> | -- | |
Návštěva: | 5.5.2012 |
Vlčí hrádek je stejně jako Kyjovský označován odbornou literaturou za ostrožný hrad. Jeho původní jméno se nedochovalo, na mapě polesí zvaného Stecken z r. 1737 se objevuje název Raubschloss (Loupežnický hrádek), později byl podle polesí nazýván Wüstes Schloss. Archeologické nálezy datují osídlení lokality od 2. pol. 13. stol. do 1. třetiny 14. stol. Doba existence osídlení se shoduje s nedalekým Brtnickým hrádkem, v porovnání s dalším, stavebně velmi podobným Chřibským hrádkem, je Vlčí hrádek o něco mladší. Dobu zániku všech tří zmíněných sídel lze klást do období před r. 1339, kdy byl zničen nedaleký hrad Krásný Buk.
Ostrožnu, které zakladatel využil při budování sídla, ukrývá dosud členitý terén tak dokonale, že se nestala ani předmětem zájmu turistů a dodnes sem nevede značená cesta. Kudy vedla původní přístupová cesta se ještě nepodařilo objasnit. Pro ostrožné hrady bylo typické užití mostu přes šíjový příkop, který ústil do brány umístěné v čelní zdi. Stopy po konstrukcích mostů však na Vlčím hrádku nebyly nalezeny. Bez přemostění skalních puklin daleko před sídlem byla ostrožna nepřístupná i pro lehké povozy. I zdánlivá draže po mostní podélnici se ukázala jako špatně interpretovaný žlábek po těžbě pískovcových kvádrů. Položená sonda jich odkryla na vnější hraně přisekané skalní pukliny několik. Odsekáním snížený povrch nese vedle stop po žlábcích také stopy odlámání kvádrů. S ohledem na malou pravděpodobnost příjezdu vozů se zdá, že těžba sloužila pouze pro stavbu sídla, které vzniklo ve 2. pol. 13. stol. na území Berků z Dubé.
Sonda na protilehlé neupravované straně příčné pukliny, považované za příkop, odkryla relikty zdi o síle 5 m. Z terénní situace odhadujeme její průběh po celé straně nad příčnou puklinou a po přilehlých bocích skalního bloku. Pro zbudování zdiva posloužily právě hrubě těžené kvádry a místní půda. Pouze na levé straně se objevily relikty zděné na vápennou maltu. Zbylé tři strany skalního suku chránilo terénní opevnění, doplněné na J a Z straně lehčí dřevěnou konstrukci, která v pískovcovém podloží zanechala neklamné stopy. Na J straně to jsou kapsy po trámech, na Z pak dvě těsně vedle sebe přiložené draže, na které navazuje žlábek, snad doklad proutěného výpletu. Jeho přerušení a drobné kapsy mohly souviset s brankou, zpřístupňující snad okraje suku. Na S straně nalezneme na okrajích puklin pouze draže po polštářích vyrovnávací podlahy.
Podlaha i opevnění obíhaly stavbu nad prostorem vysekaným do skalního podloží. Kosodélný prostor překrývala přibližně 2,5 m nad pískovcovou podlahou čtveřice trámů, po kterých se dochovaly na protilehlých stranách kapsy. Přírodní pukliny naznačují možný vstup, který však také mohl prostupovat stropem, pokud ovšem současně plnil funkci podlahy nadzemní stavby. O té ale stopy nehovoří.
Obvodovou zeď Vlčího (stejně tak Brtnického) hrádku neprostupovala v čele brána, předpokládaná u typu ostrožného hradu. Průzkum nezjistil ani stopy po konstrukci mostu, takže se tento způsob komunikace přes domnělé příkopy jeví jako málo pravděpodobný. Vstup na skalní suk tedy zůstává i nadále otázkou. Jako nejpravděpodobnější se jeví vertikální komunikace pomocí lehce odstranitelné dřevěné konstrukce - žebříků či schodů, nezanechávající stopy ve skalním podloží. Bez odpovědi zůstává i otázka funkce této lokality. Podobně jako v případě Brtnického a Chřibského hrádku se mohlo jednat o sídlo některého z manů sloužících pánům ze Schönburgu, kteří drželi hrad Hohnštejn, nebo pánům z Ronova, působícím na Žitavsku a Českolipsku. Společná doba zániku všech tří lokalit by pak mohla souviset s odchodem zmíněných rodů z tého oblasti v 1. třetině 14. stol. Odborníci se však v současnosti stále více přiklánějí k názoru, že se nejedná o hrady či tvrze, ale o sídla, která měla sloužit jako refugia pro obyvatele pracující v odlehlé a zalesněné krajině Českého Švýcarska.
České Švýcarsko - národní park
Jeskyně víl a Vinný sklep - jeskyně
Krásná Lípa - Dům Českého Švýcarska
Krásný Buk (Schönbuch) - zřícenina
Kyjovský hrádek (Horní Karlštejn) - zřícenina
Šluknov - zámek
Vlčí hora - rozhledna