Wawel - hrad
Polský královský hrad s katedrálou sv. Stanislava a Václava na nízkém vrchu v centru Krakova
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Malopolské (Polsko) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Wawel | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.wawel.krakow.pl | |
| Návštěva: | 25.8.2009, 26.11.2013 |
Wawel je nízký vrch (228 m n. m.) v Krakově na levém břehu Visly, na němž stojí Královský hrad a katedrála sv. Stanislava a Václava. Spolu s centrem města Krakova je zanesen na Seznamu světového dědictví UNESCO. Ve vrchu z jurského vápence se směrem k Visle nachází Smocza Jama (Dračí sluj). Podle legendy zdejšího nebezpečného draka lstí přemohl rytíř Krak, jehož jméno město nese dodnes.
Lidé obývali wawelské jeskyně od starší doby kamenné a opevnění zde bylo již v raném středověku. V 9. stol. bylo území dnešního Krakova pravděpodobně po nějakou dobu podrobeno Velkomoravské říši. Z té doby pocházejí zbytky dřevěného kostela, které zde byly nalezeny. Do 10. stol. jsou datovány základy dvou předrománských kostelů, zřejmě nejstarších kamenných staveb na Wawelu. R. 1000 zde vzniklo biskupství a poté byla vystavěna kamenná katedrála Boleslava I., z níž se dochovaly pouze základy. R. 1038 byly nejstarší stavby na Wawelu těžce poškozeny povstáním pohanů a vpádem českého knížete Břetislava I. R. 1080 je navíc zpustošil požár.
Kazimír I. Obnovitel kolem r. 1040 poprvé učinil z Krakova sídlo polských panovníků. Na Wawelu během středověku vznikla celá řada sakrálních a světských staveb, dodnes již často zničených nebo přestavěných. Na konci 11. stol. vznikla v románském stylu druhá katedrála namísto zničené Boleslavovy, zvaná Hermanowska, z níž se dochovala věž a krypta. Na poč. 14. stol. byla poškozena požárem. Vladislav I. Lokýtek ji r. 1320 nechal strhnout a nahradit dnešní gotickou stavbou vysvěcenou r. 1364. Vladislavův nástupce Kazimír III. Veliký nechal na Wawelu vystavět gotický hrad, základ současného Královského hradu.
Zlatý věk Wawelu nastal v době vlády Jagellonců. Královské sídlo bylo v l. 1507–1536 důkladně přestavěno, hlavními architekty byli Italové Francisco z Florencie a Bartolommeo Berrecci, po jejich smrti pak Benedykt ze Sandoměře. Vznikly zde první příklady renesančního umění v Polsku. Obohaceny byly i umělecké poklady katedrály, r. 1520 byl pro ni ulit zvon Zikmund, nejznámější polský zvon, používaný jen při nejvýznamnějších příležitostech.
R. 1595 byl zámek poškozen požárem a obnoven, avšak již r. 1609 bylo polské královské sídlo přeneseno do Varšavy a hrad na Wawelu začal upadat. Byl několikrát poškozen vpády cizích vojsk a využíván jen jako pevnost a opěrný bod. Katedrála na Wawelu si však nadále uchovala svůj význam nejdůležitějšího polského chrámu a probíhaly v ní korunovace a byli zde pohřbíváni členové panovnického rodu. Po zániku Polska r. 1795 Krakov připadl Rakousku. Hrad se změnil ve vojenskou základnu a stavební úpravy zničily mnoho historicky a umělecky významných částí hradního komplexu. Polští vlastenci však Wawel považovali za symbolicky mimořádně významný bod a v katedrále začali opět pochovávat významné Poláky počínaje maršálem Poniatowskim r. 1815. R. 1905 František Josef I. nechal místní vojenskou posádku zrušit a byla provedena rekonstrukce hradu jako historické památky.
V meziválečném období byl hrad povýšen na oficiální sídlo prezidenta republiky. Během nacistické okupace odtud Hans Frank řídil tzv. Generální gouvernement. Po druhé světové válce byl královský hrad přeměněn na muzeum.
