NA DVĚ JIZERSKÉ PŘEHRADY
 | |
| Země: | Česká republika |
| Oblast: | Jizerské hory |
| Délka trasy: | 19 km |
| Převýšení: | 371 m |
| Náročnost: | 2 (z 5) |
| Vhodné pro: | pěší, cyklisté |
| Mapa: | |
| Trasa ke stažení: |
Albrechtice v Jizerských horách-sedlo (0 km) – Mariánská hora (2,5 km / 2,5 km) – Mariánskohorské boudy (3 km / 5,5 km) – Protržená přehrada (1 km / 6,5 km) – Souš-hráz (5 km / 11,5 km) – Novina (2,5 km / 14 km) – Desná-křižovatka (2,5 km / 16,5 km) – Albrechtice v Jizerských horách-sedlo (2 km / 18,5 km)
Popis trasy :
Putování ke dvěma jizerskohorským přehradám nám připomene tragickou událost, ke které došlo v r. 1916 na říčce Bílé Desné. Zdejší krásná příroda nám ale neradostné téma výletu dostatečně vynahradí.
Trasa výletu začíná u turistického rozcestníku „Albrechtice-sedlo“ v obci Albrechtice v Jizerských horách. Rozcestník se nachází na V okraji města při levé straně silnice ve směru Desná-Jiřetín pod Bukovou. Průběh trasy je možné nastudovat na informační tabuli s mapou stojící vedle ukazatelů. Od rozcestníku se vydáme vlevo po zelené turistické značce TZ kolem autobusové zastávky, za níž odbočíme vpravo po asfaltové silničce měnící se v lesní cestu do Mariánské hory. Projdeme celou osadou, mineme odpočívadlo s výhledem do kraje a pokračujeme rovně po zelené TZ vedoucí po pohodlné zpevněné cestě směr silnice Smědava-Souš do Mariánskohorských bud. Na rozcestí „Mariánskohorské boudy“ opoustíme zelenou TZ a vydáme se vpravo po žluté TZ paralelně s cyklotrasami č. 3019 a 3020 na Protrženou přehradu. Po zhruba 400 metrech za levotočivou zatáčkou uhýbá žlutá TZ mírně vpravo přímo ke zbytkům Protržené přehrady. Cyklotrasa pokračuje dále oklikou po zpevněné cestě a se žlutou TZ se opět střetává na rozcestí „Protržená přehrada“. V úseku od rozdělení turistické a cyklistické trasy k rozcestí „Protržená přehrada“ je formou informačních panelů vytvořena naučná stezka se šesti zastaveními, která nás seznámí s osudy Protržené přehrady.
Od pol. 19. stol. docházelo v podhorských oblastech Jizerských hor k častým záplavám. V r. 1911 proto bylo rozhodnuto o stavbě dvou přehrad na Bílé a Černé Desné. Rozestavěné vodní dílo na Bílé Desné bylo v r. 1913 poškozeno intenzivními dešti, navíc začala první světová válka a úsporná opatření s ní související se negativně promítla do kvality celé stavby. Přesto se podařilo přehradu dokončit a v listopadu 1915 proběhla její kolaudace. O necelý rok později, 18. září 1916, začalo těleso hráze prosakovat a následně se celá hráz protrhla. Masa vody smetla 33 domů a 69 jich poškodila. Ničivou sílu vody ještě umocnily klády stržené proudem od nedaleké pily. Katastrofa si vyžádala 62 lidských životů a na dlouhou dobu ovlivnila vývoj sypaných zemních hrází v Evropě. Podle studie z r. 1996 byla pravděpodobnou příčinou protržení hráze eroze v podloží.
Nejvýraznějším pozůstatkem přehrady je šoupátková věž a štola vedoucí k přehradě Souš. Štola byla v r. 2005 jako zimoviště netopýrů vyhlášena evropsky významnou lokalitou a není veřejnosti přístupná.
Z rozcestí „Protržená přehrada“ pokračujeme do kopce po žluté TZ kamenitou lesní cestou, až dojdeme na silnici Smědava-Souš. Žlutá TZ i cyklotrasa odbočují vlevo ve směru na osadu Jizerka. My opustíme turistické značení a vydáme se po silnici vpravo, kde již tušíme jezero Soušské přehrady. Pokračujeme podél vodní nádrže až k turistickému odpočívadlu s informační tabulí o technických parametrech vodního díla.
Od odpočívadla pokračujeme ke hrázi s malebnou manipulační věží a domkem hrázného. Po Soušské silnici sestoupáme na rozcestí „Pod přehradou“ (pozor, rozcestí není označeno, nalézá se u něj roubená chalupa a ukazatel na hotel a restauraci Emilka), kde odbočíme vpravo spolu s modrou TZ. Po asfaltce dojdeme do osady Novina a pokračujeme stále po modré TZ přes Sovín až do Desné. Projdeme obloukem kolem kostela Nanebevstoupení Páně a přijdeme na křižovatku. Modrá TZ uhýbá vlevo, my se vydáme vpravo po žluté TZ ulicí Údolní, ze které po 150 m odbočíme doleva (druhá odbočka vlevo po napojení na tuto silnici). Po mostku překonáme říčku Bílou Desnou, opatrně přejdeme koleje a napojíme se na zelenou TZ, která přichází z J podél trati od Desné a pokračuje lesem na Z. Držíme se zelené TZ, po levé ruce necháme dům u přejezdu a projdeme lesem na polní cestu, která ústí na silnici vedoucí vpravo paralelně se zelenou TZ zpět do Albrechtic přímo k výchozímu bodu.
Pokud hodláte do výchozího bodu dorazit vlakem, je vhodné zahájit výlet na nádraží v Desné, které leží prakticky na trase výletu. Po trati č. 036 jezdí do Desné vlaky z Liberce.
Výškový profil :
Zajímavosti na trase :
Kostel sv. Františka z Pauly v Albrechticích
Kostel zasvěcený nejprve sv. Vavřinci a poté, co patronát převzal hrabě Desfours, Františku de Paula. Na hlavním oltáři je obraz sv. Františka de Paula, po jeho stranách jsou dřevořezby sv. Václava a sv. Víta z konce 18. stol. V postranních oltářích je obraz sv. Vavřince a socha Panny Marie. Rokoková kazatelna pochází z 18. stol. Jediný zachovalý zvon pochází ze 17. stol. a byl sem přenesen r. 1784 z Mladé Boleslavi. Krásný lustr připomíná zdejší sklářskou tradici.
Mariánskohorské boudy
Dodnes oblíbený cíl turistů. Jedná se o pasteveckou enklávu krkonošského typu na Mariánskohorském hřebeni. Založena byla v r. 1705 a až do minulého století byla nazývána Fritzovy boudy.
Protržená přehrada
Přehrada Bílé Desné v nadmořské výšce 806 m byla postavena v l. 1912-1915. Dne 18. 9. 1916 došlo k jejímu protržení, jež mělo katastrofické následky. Povodňová vlna způsobila obrovské materiální škody a vyžádala si 62 lidských životů. Jedná se o unikátní zbytky protržené přehrady, jejíž nevhodná technologie stavby po katastrofě sloužila pro bezpečnější výpočty dalších přehradních konstrukcí budovaných po r. 1916. R. 1996 byla prohlášena za kulturní památku.
Přehrada Souš
Přehrada z r. 1915 na říčce Černá Desná stavěná jako součást systému retenčních nádrží, majícího chránit oblast pod Jizerskými horami před povodněmi. Hráz je sypaná, vysoká 21 m a dlouhá 364 m. Vodní hladina zabírá plochu kolem 86 ha. Přehrada byla r. 1974 přeměněna na reservoár pitné vody pro Jablonecko, proto je zde zakázáno koupání. Přehrada dostala jméno podle osady Souš, jejíž část se dnes nachází pod hrází a část byla zatopena.
Zobrazení trasy na GPSies.com :
