Babiččino údolí - lidová architektura

Malebné údolí řeky Úpy táhnoucí se mezi Českou Skalicí a Červenou horou, dějiště knihy "Babička" od Boženy Němcové


Typ:Města, lidová architektura belidlo
Kraj:Královehradecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Babiččino údolí
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.babiccinoudoli.info
Návštěva:12.6.1997


Babiččino údolí

Krajinu táhnoucí se od České Skalice podél řeky Úpy nazval Babiččiným údolím poprvé r. 1878 smiřický lékař a spisovatel Otakar Jedlička. R. 1952 vyhlásilo ministerstvo školství, věd a umění Ratibořice s údolím za státní krajinnou a národní rezervaci. Později byla příroda Babiččina údolí zahrnuta do chráněného území a dnes je jeho J část od České Skalice až ke Slatinskému mlýnu nazývána národní přírodní památkou.
Geologicky je Babiččino údolí velmi pestré. Z úrodné Polabské nížiny sem zasahuje od J česká křídová tabule a přechází do podkrkonošského permokarbonu a spodního triasu. Podloží Babiččina údolí tvoří prvohorní vrstvy karbonského a permského útvaru a místy i starohorní krystalické horniny. Prvohorní a druhohorní vrstvy jsou na mnoha místech překryty pleistocenními říčními terasami, sprašovými pokryvy a aluviálními hlínami.
Klimaticky patří Babiččino údolí do oblasti mírně teplé a mírně vlhké s průměrnou roční teplotou 7-8°C a s průměrnými ročními srážkami 650-750 mm. Nejvyšší průměrné měsíční srážky 80-90 mm jsou zaznamenány v červenci. Vlivem značně členitého terénu se v úzkém údolí prolíná drsné podhorské podnebí s teplotně mírnějšími podmínkami polabských nížin. To má vliv na pestrost květeny i na výskyt mnoha zajímavých i vzácných živočichů, z nichž nejvzácnější jsou měkkýši.
Velkou část vlastního chráněného území pokrývají smrkové lesy. Ze zbytků přirozených lesních porostů je možno usuzovat, že na svazích údolí převládala suťová lesní společenstva lipových javořin a na ostatních lokalitách květnaté a kyselé bučiny. V lužních polohách údolí ještě dosud převládají doubravy se značně přimíšeným jasanem ztepilým.

Staré bělidlo

Dřevěná roubená chalupa krytá šindelem. Podle nápisu na kabřinci ji dostavěl 17. července 1797 mlynář Antonín Ludr (lidové pojmenování Antonína Rudra). Vedle chalupy bylo stavení o dvou místnostech. R. 1842 prodal Antonín Ruder náchodské vrchnosti s mlýnem také bělidlo. Ve 40. letech minulého století byla u bělidla postavena jednopatrová kamenná panská prádelna.
Na Staré bělidlo umístila Božena Němcová děj knihy Babička. Staré bělidlo bylo po r. 1945 vybaveno dobovým lidovým nábytkem a zařízením podle spisovatelčina vyprávění ze sbírek Muzea Boženy Němcové v České Skalici. Některé další úpravy budovy i jejího okolí byly provedeny při natáčení barevného televizního filmu režiséra Antonína Moskalyka Babička r. 1970.
V dnešním Starém bělidle, chaloupce čp. 7 u Viktorčina splavu, Panklovi nikdy nebydleli. Božena Němcová v něm prožila r. 1844 krásné prázdniny se svými dětmi. Sem později přenesla v Babičce vzpomínky na dětství prožité na starém panském bělidle pod zámkem a vytvořila dílo tak reálné a umělecky dokonalé, že za ním každoročně putují tisíce vděčných čtenářů.
Původní panské bělidlo, kde Panklovi žili po příjezdu do Ratibořic v létě 1820 a kde Barunka prožila šťastné dětství s milovanou babičkou, stávalo poblíž starého zámeckého skleníku vedle ovocné zahrady. Když dala r. 1830 Kateřina Zaháňská panské bělidlo zbořit, vykázala Panklovým za obydlí skoro sklepní byt o dvou místnostech a tmavé kuchyni pod ratejnou v přízemí panského dvora, do kterého se vcházelo od nově postaveného skleníku. V novém bytě pod schody vedoucími do dvora už babička Magdalena Novotná s Panklovými nebydlela, neboť se s dcerou Terezkou neshodla. Odstěhovala se k mladší dceři Johance do dvora a později s ní z Ratibořic odešla, nejprve do Dobrušky a brzy nato do Vídně. Zde žila v rodině svého zetě slanečkáře Šimona Frántzla až do smrti. Zemřela 27. března 1841 a byla pochována do společného hrobu na starém, dnes už zrušeném matzleinsdorfském hřbitově ve Vídni.

Viktorčin splav

Podoba starého dřevěného splavu za Starým bělidlem byla už v minulosti několikrát změněna. Nejprve při stavbě rozsáhlého zavodňovacího systému pro ratibořická luka v l. 1842-1848 a v l. 1874-1875 a později při regulacích řeky ve 20. a 50. letech 20. stol. Dnešní betonová a kamenná čela splavu musela být při posledním natáčením barevného Moskalykova filmu před r. 1970 přechodně obložena nařezanou kulatinou z velkých kmenů, aby splav připomínal dobu spisovatelčina dětství.

Sousoší Babička s dětmi

Autorem pískovcového sousoší je akad. sochař Oto Gutfreund a autorem architektonického řešení prof. akad. arch. Pavel Janák. Pomník patří k nejkrásnějším pomníkům v Čechách.

Panská hospoda

Původní ratibořická hospoda se stala panskou teprve po r. 1858, kdy ji Dominik Celba prodal princi Jiřímu Vilémovi Schaumburg-Lippe. Dnešní úpravy i přestavba hospody pocházejí z poč. 60. let 20. stol. Hospoda bývala v Ratibořicích v chalupě postavené r. 1587, za ní stávala kovárna. V hospodě v l. 1738-1770 hospodařil hostinský Celba s manželkou Annou. Chalupu i pozemky prodali 7. ledna 1829 synu Dominiku Celbovi, který vystavěl v 50. letech 19. stol. kamennou hospodu. Dominik Celba nebyl závislý na vrchnosti a vlastnil v Ratibořicích několik dalšich stavení.

Panský mlýn

Jednopatrová kamenná budova, jejíž největší část tvoří mlýnice v přízemí i v horním patře. Z mlýnice v přízemí vede vchod do pekárny a dvou přilehlých klenutých komor. V patře byl vlastní byt mlynářův o dvou místnostech a šalanda, kde sedávali mleči. Mlýn vyženil r. 1773 děd Mančinky, starší kamarádky Barunky Panklové, mlynář Antonín Ruder. Pocházel ze Suchovršic u Úpice a vzal si za manželku Annu, jedinou dceru ratibořického mlynáře Josefa Hejny. R. 1842 prodal jeho syn, pan otec z Babičky, mlýn náchodskému panství. V dalších letech vrchnost přistavěla ke mlýnu empírovou budovu, kde byla později zřízena úpravna a mandl. R. 1950 byl mlýn rekonstruován tak, aby odpovídal původnímu stavu. Bylo obnoveno dřevěné mlýnské kolo a doplněno zařízení mlýnice. Místnosti mlýna jsou vybaveny dobovým nábytkem a předměty podle náznakového vyprávění Boženy Němcové. Pod lipami před mlýnem postavil mlynář Antonín Ruder s manželkou Annou 30. července 1796 pozdně barokní pískovcovou sochu Panny Marie.


Ubytování Adršpach - Teplice n. Met. - Broumovsko - Široká nabídka ubytování v Adršpachu a okolí za výhodné ceny!

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.4215119 E16.0546319

Navštívená místa v okolí:
Muzea, galerie, výstavyČeská Skalice - Muzeum B. Němcové
Zámky a zámecké stavbyRatibořice - zámek


Zdroj: www.ceskaskalice.cz


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky