Bítov - hrad
Rozsáhlý královský hrad z 11. stol. vypínající se na strmém ostrohu nad vranovskou přehradní nádrží, 30 km SZ od Znojma
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Jihomoravský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Bítov | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.hradbitov.cz | |
| Návštěva: | 29.7.1997, 10.5.2013 |
První spolehlivou zprávou o Bítově je informace milevského kronikáře Jarlocha z r. 1185, podle níž nalezly na Bítově útočiště řeholnice z dolnokounického kláštera. R. 1223 za války proti českému králi Václavovi I. opanoval hrad rakouský vévoda Fridrich. R. 1307 udělil Jindřich Korutanský Bítov v léno Raimundovi z Lichtenburka. V této době bylo posíleno opevnění hradu a k r. 1344 se datuje i přestavba hradní kaple. Lichtenburkové drželi hrad až do 16. stol. K ohrožení jejich hegemonie na Bítově došlo jen jednou v l. 1463-1465, kdy se Hynek Bítovský z Lichtenburka postavil proti králi Jiřímu a ten následně oblehl a po téměř ročním obléhání dobyl jeho hrad Cornštejn.
R. 1491 Vladislav II. potvrdil Lichtenburkům k hradu manské právo. A tak až r. 1576 poslední členka rodu Lichtenburků, Ludmila Bítovská z Lichtenburka prodala Bítov Volfu Strejnovi ze Švarcenavy, jenž jej r. 1617 přenechal za 47.000 zl. moravských Fridrichu Jankovskému z Vlašimi.
17. stol. a zejména průběh třicetileté války ukázaly, že hrad již neměl větší vojenský význam. Předchozí barokní úpravy přispěly ke zvýšení komfortu bydlení, nikoliv posílení jeho obranyschopnosti. Po smrti Johanky Jankovské z Kounic r. 1755 zdědil panství i s hradem její manžel Maximilián Daun a Daunové pak vlastnili Bítov až do svého vymření r. 1904. Za Daunů došlo k rozsáhlé regotizaci hradu, která byla dokončena r. 1863. Posledním soukromým majitelem Bítova do převzetí hradu státem v r. 1945 byl Jiří, syn barona Haas z Haasenfeldu, majitele porcelánky v Horním Slavkově.
Rozsáhlý hrad se vypíná na strmém ostrohu nad vranovskou přehradní nádrží, původně v záhybu řeky Želetavky. Nejstarší kamennou stavbou hradu je dodnes dochovaný donjon ohrazený zdí z doby kolem r. 1230. Za vlády Přemysla Otakara II. bylo postaveno palácové jádro s čtyřhrannou věží. Na přelomu 13. a 14. stol. bylo opevnění zesíleno parkánem s druhou čtverhrannou věží. Z doby před r. 1420 pochází mohutná štítová zeď mezi oběma čtverhrannými věžemi, která se vypíná na okraji šíjového příkopu. Jejím úkolem bylo chránit hrad před útokem z nejvíce ohrožené V strany, odkud dnes vede vstup. Nádvoří obklopují hospodářské budovy, na východě stojí palácové jádro, které je přístupné po mostě pnoucím se nad cestou, která do nádvoří ústí. Opevnění na západní straně velkého nádvoří je zesíleno kulatou věží s břitem.
Cornštejn - zřícenina
Vranov (Vranovská přehrada) - vodní nádrž
Vranov nad Dyjí - zámek
