Blatná - zámek
Původně vodní hrad ze 13. stol., přestavěný Lvem z Rožmitálu na zámek v goticko-renesančním slohu, 25 km S od Strakonic
| Typ: | Zámky a zámecké stavby |  |
| Kraj: | Jihočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Blatná | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.zamek-blatna.cz | |
| Návštěva: | 7.8.1994, 27.10.2013 |
První zmínka o Blatné je v listině krále Václava I. z r. 1235, kdy zde seděl Vyšemír z Blatné. Není však jasné, zda se vztahuje ke dvorci nebo již k hradu. Původně románský hrad byl postaven na skalce vystupující z močálů okolo řeky Úslavy. Staré hradní jádro nepravidelného oválu obklopila ve 14. stol. hradba předhradí, která tak vytvořila jakýsi parkán. V karlovské době byly k hradbám jádra na S i J přistavěny obdélníkové paláce.
Od konce 13. do poč. 15. stol. náležela Blatná Bavorům ze Strakonic. R. 1408 získal Blatnou jejich vzdálený příbuzný Jan z Rožmitálu, připomínaný ještě v r. 1424. Páni z Rožmitálu patřili k významným českým šlechtickým rodům své doby. Jaroslav Lev z Rožmitálu vedl v l. 1465–1467 známou misi krále Jiřího z Poděbrad do Z Evropy a jeho syn Zdeněk Lev z Rožmitálu zastával důležité postavení na dvoře krále Vladislava II. Jagellonského.
Lvové z Rožmitálu původně malý hrad značně přestavěli a rozšířili. Na přestavbách se za Zdeňka Lva podílel dokonce dvorní stavitel krále Vladislava Benedikt Rejt. Vysoké náklady na okázalou reprezentaci, výdaje na přestavbu sídla a štědré půjčky králi přivedly Zdeňka Lva do tak velkých finančních potíží, že po jeho smrti musel jeho syn Adam z Rožmitálu celé dědictví rozprodat a odstěhovat se na Moravu. Blatnou koupil r. 1541 jeden z věřitelů, Adam ze Šternberka. Šternberkové však vlastnili Blatnou jen krátce.
Po smrti Zdeňka ze Šternberka ji r. 1579 koupil polský hrabě Jan z Rozdražova, jehož syn Václav Blatnou renesančně přestavěl a rozšířil. Po vymření rodu Rozdražovských r. 1691 zdědil zámek hrabě Jan František Krakovský z Kolovrat, který jej za čtyři roky prodal hraběnce Arnoštce Serényiové. R. 1763 objekt poškodil požár, avšak Serényiové ho opravili a barokně přestavěli. Tehdy také vznikl v přilehlé oboře empírový salón. R. 1798 prodal Amand Serényi Blatnou Václavu Karlu Hildprandtovi z Ottenhausenu. Jeho syn František provedl na zámku některé další úpravy, při nichž byl zbořen starý románský palác s kaplí. Poslední přestavbou objektu byla jeho regotizace v l. 1850–1856. Autorem projektu byl německý architekt B. Grueber. Hildprandtové drželi Blatnou až do r. 1945, kdy ji převzal stát. Státním majetkem je zámek i dnes a je přístupný veřejnosti.
