Stará Boleslav - bazilika sv. Václava
Původně románská bazilika z pol. 11. stol. ve Staré Boleslavi, 15 km SV od Prahy
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Středočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | -- | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.staraboleslav.com | |
| Návštěva: | 17.2.2007 |
Bazilika sv. Václava byla zamýšlena jako velké mauzoleum nad hrobem největšího českého světce. Založil ji kníže Břetislav I. kolem r. 1042 a při ní zřídil v r. 1052 kolegiátní kapitulu, nejstarší instituci tohoto typu v našich zemích. Důvodem bylo pokání, které kníže obdržel od papeže Benedikta IX. za vyplenění polského Hnězdna českým vojskem a následné uloupení ostatků sv. Vojtěcha, jeho bratra Radima a Pěti sv. bratří. Zprávu o vysvěcení kostela 19. 5. 1046 pražským biskupem Šebířem zaznamenal náš nejstarší kronikář, svatovítský kanovník Kosmas. Prastarý kostel sv. Kosmy a Damiána, před jehož dveřmi byl sv. Václav zavražděn, byl pojat do nové stavby.
Svatyně má půdorys trojlodní románské basiliky, která si dodnes uchovala původní stavební dispozici a základy obou věží při západním průčelí. Srdcem se stala románská krypta uchovávající původní hrob sv. Václava. Východní část s hrobem a tzv. martyriem (místem zavraždění) je starší, západní část následovala asi o půl století později. Velikost basiliky svědčí o významu, jakého se této stavbě od samého počátku dostalo, i o velkém počtu poutníků, kteří na toto nejstarší české poutní místo přicházeli.
Kostel značně utrpěl za husitských nepokojů. Opravy trvaly až do konce 16. stol., kdy byly boční lodě opatřeny novou renesanční klenbou a vnějšími opěrnými pilíři a zřízen baldachýnový oltář Všech svatých. Z 15. stol. pochází i bohatě profilovaný portál na jižní straně v sousedství dnešního vchodu a pozdně gotická socha na hraně věže (Archanděl Michael srážející satana). V l. 1639-1640 kostel poničilo švédské vojsko, které si u něj zřídilo opevněný tábor. Jedna z věží byla odbourána, aby na ní mohla být umístěna děla, basilika byla proměněna ve stáj pro koně. Při ústupu Švédů byl kostel navíc z neopatrnosti zapálen. K obnově poškozené basiliky došlo až po třicetileté válce. Hlavní loď a Knížecí kaple dostaly dnešní klenbu a zbylá věž byla ukončena cibulovitou střechou s lucernou.
Chrám byl nově vysvěcen r. 1691. V pol. 18. stol. bylo vybudováno dvouramenné schodiště z lodi do presbytáře a zřízena sakristie nad jižní kaplí. V době Josefa II. byl obohacen zchudlý chrámový inventář zakoupeným mobiliářem ze zrušených pražských kostelů. K dalším opravám došlo ve 20. letech. 20. stol. Celý chrám byl uvnitř i vně opraven, opatřen novou krytinou a restaurováno vnitřní zařízení. Současně byl mobiliář doplněn o několik dalších soch národních patronů a krypta vybavena bronzovým oltářem s dalšími doplňky. Dílčí opravy proběhly i v dobách totality. V r. 2002 proběhla revitalizace areálu kolem kostela a komplexní obnova památky.
