Bouzov - hrad
Hrad založený na poč. 14. stol. rodem pánů z Bouzova, na konci 19. stol. novogoticky přestavěn, 10 km J od Mohelnice
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Olomoucký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Bouzov | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.hrad-bouzov.cz | |
| Návštěva: | 8.7.1998, 29.8.2008 |
Hrad založil pravděpodobně Budislav z Lešan kolem r. 1300. Průkazně stál r. 1317, kdy je písemně doložen Buz z Bouzova. Ten na hradě sídlil do r. 1340. Jeho potomci prodali hrad pánům z Vildenberka, kteří nechali vybudovat výstavný palác. R. 1382 byl Beneš z Vildenberka ekonomickými těžkostmi přinucen Bouzov prodat moravskému markraběti Joštovi. Ten ustavil bouzovským správcem Procka Búzovského z Vildenberka, který byl nechvalně známým loupeživým rytířem. R. 1396 postoupil markrabě Jošt Bouzov zemskému hejtmanu Heraltovi z Kunštátu. Páni z Kunštátu se zasloužili o rozšíření a opevnění hradu. Bouzov za nich dosáhl své současné rozlohy.
Synové Heralta z Kunštátu neměli o Bouzovsko zájem a přenechali jej svému strýci Bočkovi z Kunštátu. On a jeho tři synové Boček, Hynek a Viktorin patřili k významným stoupencům Husova učení a největším oporám táborské strany za husitských válek. Viktorin z Kunštátu byl dokonce osobním přítelem Jana Žižky. R. 1422 byl Bouzov neúspěšně dobýván vojsky biskupa Konráda, která přišla na pomoc králi Zikmundovi proti husitům.
Význam rodu pánů z Kunštátu po husitských válkách dále stoupal a r. 1458 byl dokonce Viktorinův syn Jiří zvolen českým králem. Jiří svěřil r. 1464 hrad svému věrnému stoupenci Zdeňku Kostkovi z Postupic, který však padl za česko-uherských válek. Od Bočka Kuna z Kunštátu koupil zboží r. 1494 Hanuš Haugvic z Biskupic, který nechal na Bouzově vybudovat nový palác. Hanuš byl ortodoxním katolíkem, který nechal ze svých statků vyhnat kněze podobojí a nahradit kněžími katolickými. Jeho syn Václav Haugvic byl mírným pánem, který snížil povinnost roboty svým poddaným. R. 1546 Václav prodal hrad a později i panství Prokopu Podstatskému z Prusinovic. I on byl mírným pánem svým poddaným, ale na rozdíl od Haugviců nesmiřitelným vyznavatelem českobratrského vyznání. Vyhnal katolický klér a dosadil kněží své víry. R. 1558 zničil Bouzov požár. Hrad pak zůstal pustý až do r. 1617, kdy jej koupil a nechal opravit Bedřich z Oppersdorfu, hejtman knížectví opolského. Působí až komicky, že pan Bedřich jako katolík nechal kněží na svých statcích vyměnit potřetí.
Za třicetileté války byl Bouzov jednou z nemnoha pevných opor císařské armády v kraji. R. 1643 se o jeho dobytí neúspěšně pokusili Švédové. Leč to je poslední významná událost, kdy Bouzov v historii vystupuje jako pevnost. Pan Bedřich z Oppersdorfu jej r. 1651 prodal a objekt, měnící majitele, začíná postupně chátrat. R. 1696 jej od Františka z Hodic kupuje řád německých rytířů, který hrad vlastnil příštích téměř dvě a půl století. Po tuto dobu hrad pomalu dále chátral a na konci 19. stol. byl již téměř zříceninou.
R. 1888 navštívil Bouzov rakouský arcivévoda Evžen, který jím byl okouzlen. Poté, co se stal velmistrem Řádu, vydal příkaz k obnově hradu. Rozsáhlá rekonstrukce byla započata r. 1896 Tehdy se Bouzov stal oním "pohádkovým hradem", který zná veřejnost dnes. Jako nedostatek lze označit skutečnost, že autor projektu, mnichovský profesor Hauberisser, implantoval do stavby českému prostředí cizí německé prvky, což bylo dáno zemí jeho původu. R. 1925 byl inventář hradu částečně zestátněn a po krátkém intermezzu v l. 1939–1945, kdy Bouzov držela nacistická Gesellschaft zur Förderung und Pflege deutscher Kulturdenkmäler, přešel do vlastnictví státu úplně.
Mírov - hrad
