Branná (Kolštejn) - hrad
Hrad založený rodem Wustenhubů na poč. 14. stol., později rozšířený o zámek, 20 km JZ od Jeseníku
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Olomoucký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Branná (Kolštejn) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | branna.sweb.cz | |
| Návštěva: | 8.7.2007 |
Hrad postavený na skalnatém ostrohu nad údolím říčky Branné střežil svou vynikající strategickou polohou zemskou stezku vedoucí z Moravy do Slezska. První zmínka o Branné, zvané též Kolštejn, se zachovala v listině z r. 1325, kterou neblaze proslulý násilník Jan Wüstehube daroval kameneckému klášteru v Kladsku část svého zboží za příkoří, jež mu způsobil. Ve 30. letech 14. stol. získal hrad Jan Lucemburský, který jej daroval rodu pánů z Lipé a povolil jim těžbu drahých kovů. Poté se Kolštejn dostává do rukou pánů z Valdštejna, kteří se za husitských válek střídavě přikláněli k různým stranám.
Za česko-uherských válek v pol. 15. stol. vlastnili Kolštejn páni ze Zvole. Ti rozšířili a zdokonalili opevnění předhradí. Na základech hradeb původního malého předhradí bylo postavena nová obvodní zeď. Kolštejn se stal skvěle opevněným a těžko dobytným středověkým hradem. Sňatkem pak přechází hrad do vlastnictví Žerotínů. Za nich došlo ke stavbě renesančního zámku. Navazující hrad byl opuštěn a chátral. V rozestavěném díle pak pokračovali páni z Vrbna a později se Kolštejn dostává do rukou rytíři Hanušovi z Petřvaldu. Ten pokračoval ve výstavbě dolního zámku. Západní křídlo však zůstalo nedokončeno. Stavba byla provizorně ukončena až v době pobělohorské.
Hanuš Petřvaldský hrál významnou roli v českém stavovském povstání. Byl členem zemského direktoria, jedním ze zemských soudců a komisařem pro prodej církevních statků. I když zemřel ještě před bělohorskou porážkou, byly veškeré jeho statky zkonfiskovány a kolštejnské panství dostal jako léno Koruny české kníže Karel z Lichtenštejna. To byl současně konec slávy tohoto honosného panského sídla. Hrad se stal sídlem správy panství, byl zde umístěn pivovar a prostory zámku se pronajímaly k nejrůznějším účelům a r. 1926 objekt vyhořel. Od 60. let se hrad postupně rekonstruuje.
Z původního hradu je dosud patrná obvodní zeď a zbytky pláce na západní straně. Velká věž, vysunutá na trojúhelníkové plošince hradu přímo nad údolí, byla později přestavěna, takže nemá zachovánu ani původní tloušťku zdí, ani tvar. Byla kdysi válcová. Nynější rovné jižní čelo je dílem pozdějších úprav. Zachované kamenné ostění malého gotického okna je dnes jediným původním architektonickým detailem. K hornímu hradu přiléhalo na severní straně předhradí uzavřené v první fázi budování kamennou zdí.
