Budatín - hrad

Původně hrad přestavěný na zámek na pravém břehu Váhu, 2 km S od centra Žiliny


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze budatin
Kraj:Žilinský (Slovensko)
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Budatín
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:pmza.sk
Návštěva:10.9.2010


O původním hradu vypovídá okrouhlá věž převyšující zámek, který stojí v rovinné poloze na pravém břehu Váhu naproti historickému centru Žiliny. O starobylosti věže svědčí hlavně její masivní a do nepravidelně zaobleného tvaru kladené zdivo, ale náznakem může být i nedochovaná listina z r. 1250, která údajně zaznamenala vybudování věže již v r. 1170. Archeologický výzkum prováděný na hradě v l. 2006-2007 klade vznik věže na rozhraní 2. a 3. třetiny 13. stol. Již tehdy byla hospodářským zázemím hradu osada Závodí, v níž se nachází románský kostel. Podle nepochybné zprávy z r. 1321 hrad restituovaný od Matúše Čáka žádali po králi Karlu Robertovi Petr a Jiří Balassové. O jeho podobě vypovídá listina o dva roky mladší – je totiž nazván věží. Do této doby kamenná věž, stojící asi v dřevohlinité ohradě, postačovala funkci kontroly brodu na cestě k Jablunkovskému průsmyku a provozu celní a mýtní stanice. Právě kvůli důležitosti této funkce asi hrad zůstal královským a v r. 1336 zde působil kastelán Eliáš, předek Súľovských ze Súľova. Někdy v této době byla také věž obehnána kamennou hradbou a současně byl na V vystavěn palác se čtyřmi prostory v přízemí.
Budatín patřil králi až do r. 1436, kdy král Zikmund Lucemburský panstvím obdaroval Jiřího z Hatné a noví hradní pánové zřídili na S mezi věží a V palácem další obytné křídlo. Pravděpodobně nejpozději tehdy od S a Z obklopilo hrad velké předhradí blíže neznámého vzhledu. V této podobě r. 1460 vyženil hrad Kašpar Szunyog, ale jeho rod se na něm definitivně usadil až po smrti Jiřího stejnojmenného vnuka v r. 1510. Za držení Szunyogů byl hrad dočasně uchvácen bojovými sousedy, a také proto jej v pol. 16. stol. majitelé obnovili a přestavěli v raně renesančním slohu. Zástavba nádvoří se zahustila tak, že uzavřela původní vstup branou na SV, a proto vytvořili průjezd v J oddělení starého paláce. Podle panující módy bylo nádvoří alespoň podél starého paláce vybaveno ochozem, z něhož zůstala spodní partie se schodištěm. V Z křídle předhradí, už bezpečně zděného provedení, byl při památkové obnově zjištěn ochoz arkádový. V 1. pol. 17. stol. bylo předhradí na Z a S opevněno za použití bastionů, ale jeho podobu setřely úpravy 19. a 20. stol. Ani slušné opevnění v r. 1684 nezabránilo dobytí hradu Thökölyho povstaleckou armádou a vyplenění interiérů. Proto SZ bastion přeměnili už v r. 1742 na barokní kapli a v JZ cípu předhradí následně vystavěli zámeckou budovu. Sídlo v tomto rozsahu po smrti Jana Szunyoga v r. 1798 získal hraběcí rod Csáky. Jeho příslušník Ladislav se zapojil do maďarské revoluce v r. 1849 jeho hrad za podpory slovenských dobrovolníků dobylo a vypálilo císařské vojsko. Zámek pak zůstal polozřícený až do r. 1870, kdy byla provedena dílčí obnova, barokního paláce se však nedotkla a při dalších úpravách sídla na poč. 20. stol. byl palác zbořen. Od r. 1956 slouží zámek potřebám Považského muzea.
Přes řadu přestaveb a úprav je nepochybně zajímavá velká obytná věž o průměru téměř 11,5 m, která je v JZ směru zdeformována od zaobleného klínu. Vstup byl v patře, jehož interiér byl víceboký a do vyšších pater vedlo točité schodiště snad včetně zmíněného klínu původní. Přisekání vnitřních prostor do čtverce a polygonu lze přičíst období renesance. Díky kvalitnímu zaměření a uměleckohistorickým průzkumům je vývoj dispozice od samotných počátků dobře rozpoznatelný a při obnově se podařilo zviditelnit mnohé pozoruhodné stopy renesančních úprav, ale také historizující přestavby z 19. a 20. stol.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N49.236273 E18.734613

Navštívená místa v okolí:
V nejbližším okolí jsem dosud nenavštívila žádné místo


Zdroj: Plaček, Miroslav; Bóna, Martin. Encyklopedie slovenských hradů. Praha : Libri, 2007. ISBN 978-80-7277-333-6


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky