Budyně nad Ohří - hrad
Kamenný hrad postavený ve 2. pol. 13. stol. na místě staršího přemyslovského dvorce, 20 km J od Litoměřic
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Ústecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Budyně nad Ohří | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.budyne.cz | |
| Návštěva: | 22.10.2006, 27.9.2009, 5.10.2013 |
Předchůdcem hradu byl od 11. stol. přemyslovský dvorec, nejpozději ve 2. pol. 13. stol. přestavěný na kamenný hrad. R. 1316 dobyl Budyni na přívržencích Jindřicha z Lipé král Jan Lucembruský a r. 1336 ji vyměnil se Zbyňkem Zajícem z Valdeka za zboží žebrácké. Protože již rok předtím koupil Zbyněk od krále i sousední hrad Házmburk s panstvím, ovládli Zajícové nadlouho rozsáhlé majetky, k nimž náležela i Budyně. Centrem se stal Házmburk, po němž se od té doby Zbyněk Zajíc a jeho potomci psali. Jan Zajíc z Házmburka hrad po r. 1463 rozšířil a přestavěl ve slohu pozdní gotiky. Jan Zajíc, který na Budyni sídlil, zastával významnou funkci dvorského sudího. Postavil se ale na odpor proti králi Jiřímu a r. 1469 dokonce podpořil vzdorokrále Matyáše Korvína. Proto byl budyňský hrad královským vojskem obklíčen, avšak Jan Zajíc z něj stačil uprchnout do Žitavy. Po smrti krále Jiřího ještě hájil zájmy Vladislava II. Jagellonského, proti němuž se nakonec také postavil. Zemřel r. 1495.
Jan Zbyněk z Házmburka, známý mecenáš a hostitel významných literátů a vědců nechal hrad po r. 1585 přestavět renesančně. Budyně tehdy patřila k nejnáročnějším šlechtickým rezidencím v Čechách. Jan Zbyněk se však zadlužil natolik, že byl r. 1614 nucen Budyni přenechat svému největšímu věřiteli Adamovi ze Šternberka, který sloučil panství budyňské z libochovickým, což předznamenalo úpadek hradu. Po třicetileté válce získal zbídačené panství od Šternberků Gundakar z Ditrichštejna, který si zřídil své hlavní sídlo v Libochovicích. Budyňský hrad ztratil podstatnou část svého významu a sloužil jako byty panských úředníků. Za sedmileté války hrad r. 1759 těžce poškodil požár, po němž rychle chátral. R. 1823 bylo zbořeno jižní a východní palácové křídlo jádra. K záchraně hradu došlo až za éry Hebersteinů, kdy jej v l. 1902–1911 obnovil E. Fiala. R. 1945 byl budyňský hrad zestátněn a po r. 1975 postupně komplexně obnoven.
Odolnost hradu zajišťoval bažinatý terén okolo řeky Ohře. Areál vymezený obvodovou hradbou má tvar nepravidelného oválu. Na Z byla hradební zeď součástí městského opevnění, což si vyžádalo zesílení její odolnosti dvěma okrouhlými flankovacími věžemi. Hlavní brána do objektu vedla z města po mostě přes příkop od V. Hradní jádro typu italského kastelu stálo volně uvnitř obvodového opevnění a od okolí bylo odděleno příkopem. Jednalo se o dvoupatrovou čtyřkřídlou dispozici lichoběžníkového půdorysu s minimálně dvěma hranolovými věžemi. Minimálně ještě jedna podobná věž se vstupní bránou do jádra vystupovala před obrys průčelí V křídla proti V bráně do předhradí, avšak po požáru r. 1759 byla s východním a jižním palácovým křídlem zbořena a příkop kolem hradního jádra zasypán.
Brozany nad Ohří - kostel sv. Gotharda
Brozany nad Ohří - tvrzBudyně nad Ohří - kostel Panny Marie SněžnéDoksany - klášter premonstrátek s kostelem Narození Panny MarieDubany - kostel sv. Petra a PavlaHázmburk - hradChvalín - kaple sv. Jana Nepomuckého
Windsor - větrný mlýn
