Bystré - zámek
Renesanční zámek založený ve 2. pol. 16. stol. Janem Bezdružickým z Kolovrat, nyní sloužící jako domov pro mentálně postižené, 15 km JV od Poličky
| Typ: | Zámky a zámecké stavby |  |
| Kraj: | Pardubický | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | -- | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.dnzbystre.cz | |
| Návštěva: | 6.7.1998 |
V 11. stol. pravděpodobně vznikla nad potokem Bystrý lovecká tvrz, která zanikla po bitvě Čechů s Poláky r. 1012. Čechové byli v tomto boji poraženi a Bystré pobořeno a spáleno. Nová tvrz byla založena asi 1 km V směrem na staré zemské cestě z Čech na Moravu. Někdy kolem r. 1097 za vlády Břetislava II. přijíždí do zdejšího kraje knížecí lovčí Beneš Mokošínský z Mokošína, trhová ves uprostřed lesů se mu zalíbí a požádá knížete Břetislava II. o svolení se zde usadit. Kníže mu vyhověl a nad krajem mu svěřil dědičnou vládu. Mokošínští vládli v Bystrém do r. 1213, kdy se Bystré stalo majetkem královské koruny.
Nezpochybnitelná je písemná zmínka o Bystrém z r. 1349 v zachovalé listině pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, v níž žádá papež Kliment VI. o postoupení bysterské farnosti litomyšlské diecézi.
V dobách Karla IV. patří Bystré pod vládu královského purkrabího Michálka z Vlašimi. V té době bylo také Bystré povýšeno na město a nadáno městským znakem. Po smri Michálka bylo panství dáno do opatrování Oldřichu z Boskovic a poté jej zdědili jeho synové Ješek a Jindřich Svojanovští z Boskovic. R. 1507 vymohl syn Ješka Svojanovského na králi potvrzení výsad mýtních a celních a následně prodal celé panství svému strýci Ladislavu z Boskovic. V r. 1512 přešlo svojanovské panství na Mikuláše Trčku z Lípy a r. 1547 do majetku pánů Žehušických z Nestajova. Jeho synové Jan a Hertvík po smrti své matky si panství rozdělili. Hertvík dostal hrad Svojanov s dílem limberským a Jan si ponechal část bysterskou.
Výrazný zlom nastal r. 1583, kdy bylo rozděleno svojanovské panství a Jan Bezdružický z Kolovrat postavil v l. 1586-1590 renesanční zámek, jehož základní podoba zůstala zachována dodnes. R. 1710 získal bysterské panství výměnou hrabě z Hohen-Embsu za panství Vaduz od Lichtenštejnů. V l. 1761-1866 se zde střídaly ženy z rodu Hohenembsů, protože dynastie postupně vymírala po meči.
Do historie zámku výrazně zasáhly dvě majitelky. Jejich hroby nalezneme v hartmanské kapličce asi 1 km V od zámku. Marie Rebeka sem převezla celou knihovnu a obrazárnu rodu, která je dnes umístěna v Městské galerii v Poličce. S majetkem špatně hospodařila, a proto zchudla i s celým panstvím. Poslední majitelka, Ernestina z Langetu, zámek opravila, vymalovala a zřídila tu anglický park. Na své panství zvala vzdělanou společnost, do které patřili i Josef Mánes a Jan Neruda. V r. 1866 zemřela a celý majetek připadl císaři Františku Josefu I.
Od r. 1918 zde byl velkostatek patřící státu. Po r. 1945 sloužil objekt jako sklad, od r. 1953 byl zámek sídlem různých druhů internátních škol. V květnu 1975 byl v objektu zámku zřízen Okresním národním výborem ve Svitavách Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež. R. 1978 došlo ke dvěma požárům hlavní budovy a po více než desetileté přestavbě byly v r. 1990 zprovozněny všechny prostory zámku. Nyní se v zámku nachází ústav sociální péče.
Dalečín - zřícenina
Hartmanice - kaple sv. Jana NepomuckéhoSvojanov - hrad
