Čáslav - město

Historické město ve Středočeském kraji založené r. 1264 za vlády Přemysla Otakara II., 15 km JV od Kutné Hory


Typ:Města, lidová architektura caslav
Kraj:Středočeský
Umístění:Mapa
Fotogalerie: --
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.meucaslav.cz
Návštěva:2.8.1995


Prokazatelné osídlení plochy města se datuje od počátku neolitu (6-5 tis. př. Kr.). Bohaté archeologické nálezy z města a jeho okolí dokládají, že se zde vystřídala řada pravěkých kultur. Slovanské osídlení se datuje od 9. stol. Pravděpodobným centrem se stal Hrádek, který je v 10. stol. tradičně spojován se Slavníkovci. V 11. stol. se Hrádek stal přemyslovským správním hradištěm a centrem přemyslovské provincie.
Královské město Čáslav vzniklo okolo pol. 13. stol. za vlády Přemysla Otakara II. při jedné z hlavních zemských stezek spojujících Čechy s Moravou. Dodnes je patrný gotický vnitřní půdorys - velké centrální náměstí, kterému dominuje radnice a pravoúhlá uliční síť. Město bylo po svém založení vybaveno základními právy, která z něho učinily samostatnou obec.
Církevní život byl spojen s farním kostelem sv. Petra a Pavla. Stavba raně gotického kostela byla zahájena na konci 13. stol. a byl do ní začleněn původní románský kostel sv. Michala z 11. stol.
Městský areál byl vymezen hradbami, které jsou zachovány v jedné třetině jejich délky. Do města se vcházelo čtyřmi branami. Ojedinělou památkou čáslavského gotického opevnění je válcová tzv. Otakarova věž, která stávala při Brodské bráně.
Po vypuknutí husitského hnutí setrvala Čáslav na straně Zikmundově. Po jarní ofenzívě husitů r. 1421 přešlo město na jejich stranu. V červnu 1421 se sešel v děkanském chrámu sv. Petra a Pavla zemský sněm, který vstoupil do dějin jako čáslavský. Sněm mimo jiné ustavil dvacetičlennou zemskou vládu, do které byl zvolen i Jan Žižka. Ostatky tohoto slavného husitského vojevůdce se našly r. 1910 ve výklenku podvěžní mariánské kaple.
V 15. a 16. stol. postihly ze značné části dřevěné město dva velké požáry. R. 1452 vyhořela polovina města, v r. 1522 padlo ohni za oběť skoro celé město.
Po tomto požáru došlo opět ke kulturnímu a hospodářskému vzestupu města a k rozvoji stavební činnosti, které přerušily až události třicetileté války. Především dva švédské vpády v l. 1639 a 1643 způsobily, že se Čáslav stala nejen městem pustým, ale navíc do 18. stol. silně zadluženým.
V 18. stol. je Čáslav významným správním centrem, sídlem krajského úřadu, pošty, vojenské posádky. Novodobým stavebním ruchem na začátku 19. stol. byl do značné míry setřen původní renesanční a barokní charakter města.
V pol. 19. stol. získala Čáslav postupně úřady s okresní působností a začaly zde vznikat i některé vyšší vzdělávací ústavy. Ve 2. pol. 19. a na začátku 20. stol. byly zakládány hospodářské a peněžní, elektrárna, plynárna aj. Dochází i k nové výstavbě ve městě, a to především budov pro správní a školské účely. Od r. 1960 přestala být Čáslav okresním městem, zůstala však přirozeným spádovým centrem.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N49.910169 E15.391953

Navštívená místa v okolí:
V nejbližším okolí jsem dosud nenavštívila žádné místo


Zdroj: www.meucaslav.cz ; foto z mé sbírky pohledů


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky