Červený Dvůr - zámek

Zámecký areál Červený Dvůr se nachází na jihovýchodním úpatí masívu hory Kleť v nadmořské výšce 550 m n. m., 10 km SZ od Českého Krumlova

Typ:	Zámky a zámecké stavby
Kraj:	Jihočeský
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Červený Dvůr
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	cervenydvur.cz
Návštěva:	30.7.2006, 6.8.2009

Původně se Červený Dvůr nacházel ve vlastnictví rodu Rožmberků. R. 1602 přešel s celým krumlovským panstvím prodejem na císaře Rudolfa II. Habsburského. V držení habsburského rodu byl zámek až do r. 1622, kdy bylo krumlovské panství císařem Ferdinandem II. Habsburským věnováno hraběti Janu Oldřichu z Eggenberku, současně povýšenému na knížete. R. 1719 zdědili zámek spolu s krumlovským panstvím Schwarzenberkové. Především za panování knížete Josefa Adama ze Schwarzenberku prožíval Červený Dvůr období rozkvětu. Zámek byl ve svých interiérech přestavěn v rokokovém stylu a náročně byl upravován i zámecký park.
K dalšímu rozkvětu došlo za panování knížete Josefa Adolfa II. ze Schwarzenberku. Podnětem k tomu byly cesty knížete do Anglie, kde se kromě architektury zajímal o tzv. anglické parky. Kromě romantické úpravy zahradní fasády se poté věnoval především přeměně pravidelné francouzské zahrady v rozsáhlý přírodně krajinářský park. Posledním majitelem byl Adolf, kníže ze Schwarzenberku, jemuž byl majetek r. 1940 zkonfiskován gestapem. V květnu 1945 byl vzat pod českou národní správu, zvláštním zákonem r. 1947 převeden do zemského vlastnictví a po zrušení zemského zřízení se od r. 1950 stal majetkem československého státu. Dnes je v objektu zámku Psychiatrická léčebna, jež se specializuje na léčbu alkoholismu a drogových toxikománií. Přístupný je pouze zámecký park.
Rozsáhlý areál zahrnuje vlastní zámeckou budovu, jež spolu s přilehlými hospodářskými budovami volně uzavírá velký obdélníkový dvůr a dále mimořádně rozlehlý přírodně krajinářský park o rozloze 105 ha s několika zachovanými romantickými zahradními stavbami a fontánami. Barokní zámek je obdélníková jednokřídlá budova, jejíž průčelí půlí rizalit s balkonem, zakončený trojúhelníkovým štítem a krytý mansardovou střechou. Fasáda je členěna lizénami. V přízemí jsou valené a křížové klenby, místnosti v patře plochostropé.
Předchůdcem zámku byl tzv. nový dvůr chvalšinský, který na úpatí Blanského lesa založil Vilém z Rožmberka r. 1591. Jeho bratr a dědic Petr Vok z Rožmberka zde r. 1598 zřídil novou zahradu, v níž byli oborním způsobem chováni bobři, bažanti, koroptve a křepelky. Marie Arnoštka z Eggenberku, rozená ze Schwarzenberku, zde nechala r. 1672 postavit zámek, v jehož severním křídle byla zřízena kaple. Při posledních opravách byla na fasádě střední části zámku objevena sgrafitová výzdoba a v jedné z místností prvního patra renesanční fresky. Lze se domnívat, že stavba z r. 1672 zahrnula do nově budovaného barokního zámku i stavbu původního renesančního letohrádku rožmberského. Kníže Adam František ze Schwarzenberku dal pokrýt zámek prejzovou střechou. R. 1736 byl vybudován vodovod pro vodotrysky v zámecké zahradě. V l. 1748-1749 byla postavena salla terrena, kterou vyzdobil malíř Josef Lederer. Zámeckou kapli vymaloval malíř Schopper. Na výzdobě zámku se v té době podíleli také malíři Aneis, Putz. Tzv. čínský sál s rokokovými nástěnnými malbami z r. 1756 je dílem malíře Františka Jakuba. V l. 1779-1781 byl tehdejší 18 m široký a 45 m dlouhý zámek rozšířen o přístavbu bočních křídel 37 a 38 m dlouhých a 11 m širokých. Tím byl stavební vývoj zámecké budovy téměř završen. K zahradní fasádě zámku byla r. 1836 postavena dřevěná veranda, která byla r. 1846 nahrazena železnou, dochovanou dodnes.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.845951 E14.230149

Navštívená místa v okolí: