Dobšinská ľadová jaskyňa - národní přírodní památka

Ledová jeskyně patřící k největším v Evropě, zpřístupněná již r. 1871, 8 km SZ od Dobšiné


Typ:Přírodní zajímavosti dobsinska
Kraj:Košický (Slovensko)
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Dobšinská ľadová jaskyňa
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.ssj.sk
Návštěva:23.8.2009


Otvor do jeskyně pod názvem "ľadová diera" byl známý odedávna. Do podzemí však sestoupil až E. Ruffíny za doprovodu G. Langa, A. Megu a F. Fehéra r. 1870. Zásluhou města Dobšiná byla jeskyně veřejnosti zpřístupněná již r. 1871. R. 1887 bylo do jeskyně zavedeno elektrické osvětlení. Dobšinská ľadová jaskyňa patří mezi první elektricky osvětlené jeskyně na světě. Po objevení poutala velkou pozornost odborné i široké veřejnosti a navštívili ji mnohé významné osobnosti: P.O. Hviezdoslav, S.H. Vajanský a další. R. 1890 se ve Velké síni konal koncert na počest Karla Ludvíka Habsburského. Známá byla i letním bruslením, které se poprvé uskutečnilo r. 1893. R. 1947 J. Mišelnický objevil Kvapľovú síň, J. Ogurčák Severní chodbu a L. Šimkovič Bílou síň. V l. 1953–1954 byla provedena generální oprava prohlídkové trasy, elektrického osvětlení a ochranná opatření po objevení nezaledněných častí. V současnosti je zpřístupněných 475 m chodeb.
Dobšinská ľadová jaskyňa je součástí systému Stratenské jeskyně. Vytvořila se v druhohorních středotriasových světlých steinalmských a wettersteinských vápencích stratenského příkrovu podél tektonických poruch a mezivrstevních ploch. Dosahuje délky 1483 m a vertikálního rozpětí 112 m.
Hlavní část jeskyně představuje obrovská dutina klesající od povrchového otvoru do hloubky 70 m. Vznikla probořením skalních podlah mezi chodbami, které vytvořil ponorný paleotok Hnilce v několika vývojových úrovních. V současnosti je z větší časti vyplněná ledem, místy sahajícím až po strop a rozdělujícím jeskyni na samostatné časti (Malá a Velká síň, Ruffínyho koridor, Přízemí). Částečně zaledněný je Zřícený dóm, jehož SZ okraj zasahuje pod nedaleké propadliště Duča. Původní tvary říční modelace jsou změněné mrazovým zvětráváním. Horní nezaledněné části jeskyně tvoří převážně horizontální chodby a síně s typickými, řekou modelovanými oválnými tvary a stropními koryty. V nezaledněných částech jsou některé formy sintrové výplně.
Podmínky pro zalednění vznikly pravděpodobně ve středních čtvrtohorách po zřícení stropů a přerušení chodby mezi Dobšinskou ľadovou jaskyňou a Stratenskou jaskyňou. Tím se vytvořil klesající kapsovitý prostor se stagnací studeného vzduchu, který do podzemí pronikal přes horní otvor vytvořený zřícením stropu. Zamrzáním prosakujících srážkových vod se podzemní prostor zalednil. Začátky tvorby ledové výplně sahají do 3. doby ledové (riss), případně až do konce 2. doby ledové (mindel).
Ledová výplň se vyskytuje ve formě podlahového ledu, ledopádů, ledových stalagmitů a sloupů. Zaledněná plocha je 9772 m2, objem ledu více než 110 100 m3. Největší mocnost ledu 26,5 m je ve Velké síni. Vrstevnatost ledu se tvoří v závislosti na průsaku srážkových vod během jednotlivých let. Na styku s horninovým podložím nastává úbytek ledu odtáváním. Plynulá výměna ledové výplně trvá cca 1700-2000 let. Led se pomalu pohybuje od vchodu Malé a Velké síně směrem do Přízemí a Ruffínyho koridoru (2-4 cm za rok). Dobšinská ľadová jaskyňa patří mezi nejvýznamnější ledové jeskyně na světě, což zvýrazňuje její poloha mimo alpské vysokohorské oblasti.
Průměrná roční teplota vzduchu dosahuje –0,4 až –1,0 °C. Teplota vzduchu ve spodních částech jeskyně zůstává celý rok pod bodem mrazu. Relativní vlhkost vzduchu se pohybuje nejčastěji mezi 75-90 %. Jedná se o staticko-dynamickou jeskyni s rozdílným zimním a letním režimem proudění vzduchu. V zimním období proudí studený vzduch z povrchu do podzemí, v letním období naopak. Jeskyně představuje nejvýznamnější zimoviště netopýra vousatého a netopýra Brandtova ve střední Evropě.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.8684117 E20.304395

Navštívená místa v okolí:
V nejbližším okolí jsem dosud nenavštívila žádné místo


Zdroj: www.ssj.sk


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky