Dolní Bojanovice - slovácká chalupa

Vinařská obec ležící v úrodné krajině jižní Moravy ve vínorodém Dolnomoravském úvalu, 10 km Z od Hodonína


Typ:Města, lidová architektura dolnibojanovice
Kraj:Jihomoravský
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Dolní Bojanovice
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.dolnibojanovice.cz
Návštěva:18.7.2010


Archeologické nálezy dokládají osídlení území obce již v době Keltů, kteří zde žili od 4. stol. př. n. l. a na začátku letopočtu byli vytlačeni germánskými kmeny Markomanů. V průběhu 6. stol. začaly na naše území pronikat první kmeny Slovanů.
První latinsky psaná zmínka o obci pochází z r. 1196. Původně obec patřila pánům z Kunštátu. Osídlení se soustřeďovalo kolem potoka Prušánka a podél cesty k dnešnímu Starému Poddvorovu. Důležitým zdrojem příjmu vrchnosti bylo rybníkářství a vinařství. Obec a její okolí trpělo častými válečnými nájezdy, o nichž svědčí řada zaniklých osad. V l. 1511-1848 byla obec majetkem hodonínského panství. Po r. 1848, kdy byla zrušena robota a poddanství, se zde rozvíjí velmi bohatý spolkový a kulturní život. V r. 1905 bylo zřízeno v Dolních Bojanovicích první Rolnickovinařské družstvo Zádruha na hodonínském okrese a v českých zemích vůbec.
Dolní Bojanovice patří do vinařské oblasti Morava, pod vinařskou podoblast Slovácká. Ekologické poměry jsou v této podoblasti rozmanité. Nejjižnější částí je Podluží s rovinatějšími polohami a se svahovými vinicemi na terénním zlomu k říčce Kyjovce. K nejrozšířenějším bílým vínům patří Müller Thurgau a Ryzlink rýnský, který se dodával do Vídně na císařský dvůr. Z r. 1738 pochází listina o zákazu padělání bojanovského ryzlinku. Pro výrobu a skladování vína slouží búdy, vinné sklepy, které jsou chloubou každého vinaře. V 17. stol. byly na horním konci obce vybudovány dva panské sklepy, které jsou jedny z největších v Čechách a na Moravě. Obdivoval je v r. 1992 i známý cestovatel Miroslav Zikmund.
V obci se zachovalo několik původních objektů dokumentujících stavební techniku, materiál i ornamentální výzdobu užívanou v 19. stol. Patří mezi ně i Slovácká chalupa č.p. 217, jenž je nejstarším dochovaným stavením původního osídlení obce. Chalupa byla postavena v 1. pol. 19. stol. První doloženou majitelkou usedlosti byla v této době vdova Jozefa Prátová s dcerou Julianou. Chalupu vyženil František Vymyslický, podsedník, povoláním hospodář, též mistr truhlářský a později vysoce uznávaný řezbář. Žil v usedlosti se svou ženou Julianou, synem Julianem, dcerou Justinou a tchyní na výměnku, která poté umírá, stejně jako jeho žena. Dospělá dcera Justina se vdává za Petra Bohuna, mají spolu dvě děti a žijí nadále s otcem v usedlosti. Otec František po svatbě usedlost zřejmě rozšířil o přístavby s novou pálenou krytinou.
Vstupními dveřmi vcházíme do síně, v níž bývala černá kuchyně. Na ni vlevo navazuje jizba a vpravo je umístěna komora. V jizbě se odehrávalo veškeré dění. Vedle jizby se nachází parádní jizba, která sloužívala k slavnostním příležitostem a svátečním událostem, a novější podélný přístavek v zadní části domu. Polovina sloužila jako dílna a polovina jako kuchyně. V hospodářské části domu bývala stáj a chlév.
Po Františku Vymyslickém a Petru Bohunovi získává chalupu rodina Červenkova. Ta zde pobývala jen krátce, než si postavila nový moderní dům na hlavní ulici. Od 2. pol. 60. let 20. stol. již v domě nikdo nebydlel a objekt pomalu chátral. Záchrana přišla až od tehdejšího MNV, který usedlost odkoupil.
Generální oprava probíhala v l. 1972-1975. Došlo při ní k vybourání černé kuchyně a kachlových kamen a v síni byl ze statických důvodů dosazen podpěrný sloup. V létě 1975 byl objekt pod názvem Slovácká chalupa zpřístupněn veřejnosti. Až do r. 2006 byl nepřetržitě využíván ke kulturním účelům, pořádaly se zde výstavy, hudební a divadelní vystoupení, besedy u cimbálu aj. V r. 2007 byla v objektu otevřena muzejní expozice, jejímuž vytvoření předcházelo postupné shromažďování exponátů především od místních obyvatel. Interiér dnes podává věrný obraz rolnického stavení z konce 19. stol. a 1. pol. 20. stol.
V bezprostřední blízkosti Slovácké chalupy stojí kaple sv. Jana Křtitele, která dotváří ráz historického prostředí obce. Byla postavena r. 1820 ve stylu empíru. Kaple je umístěna na mírné vyvýšenině před chalupou, fasáda je bílá, nezdobená a dřevěné dveře jsou vyplněny malými skleněnými okny. Kaple má trojúhelníkový štít a střechu z pálených tašek. V zadním půlkruhu je kolem ní sedm vzrostlých lip a z přední části ke kapli vede malé schodiště. Obyvatelé Slovácké chalupy měli od kaple klíč a byla jim svěřena péče o ní.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.862234 E17.024882

Navštívená místa v okolí:
Zámky a zámecké stavbyČejkovice - zámek
Prehistorické památkyMikulčice-Valy - slovanské hradiště
Technické zajímavostiStarý Poddvorov - větrný mlýn
Technické zajímavostiTemplářské sklepy Čejkovice - vinařská firma


Zdroj: www.dolnibojanovice.cz ; Drábek, Petr. Slovácká chalupa v Dolních Bojanovicích : bakalářská diplomová práce. Brno : Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, 2008


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky