Drslavice - tvrz
Goticko-renesanční tvrz přestavěná na sýpku, v současnosti rekonstruována rodinou Švejdových, 10 km Z od Prachatic
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Jihočeský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Drslavice | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | tvrzdrslavice.cz | |
| Návštěva: | 10.8.2006 |
Tvrz byla založena v pol. 14. stol., kdy se po ní psali vladykové z Drslavic, kteří příslušeli k rožmberské služebné šlechtě. Prvním známým držitelem tvrze byl Štěpán z Drslavic, po něm další páni z jeho rodu Petr z Drslavic a Rychart z Drslavic, který jako jeden z mnoha r. 1415 pečetil stížný list české šlechty proti upálení Jana Husa v Kostnici. Rychart setrval na kališnické straně i v dalších letech a naposledy se s ním shledáváme r. 1424, kdy spolu s táborským hejtmanem Janem Smilkou z Křemže bojoval proti Oldřichu z Rožmberka. R. 1479 sídlí již na Drslavicích bratři Jaroslav a Petr Boubínští z Újezda. Petr držel Drslavice do r. 1493, kdy převzal majetek jeho syn Diviš. Ten prodal tvrz r. 1538 Volfovi Binarovi z Murau, který ji však byl před svou smrtí nucen prodat prostředníkovi tehdy nezletilých Rožmberků Viléma a Petra Voka Zikmundu Robmhápovi ze Suché. Za Rožmberků zde sídlili pouze úředníci. Posledním z nich byl r. 1595 Bedřich Čejkovský. Téhož roku zastavil Petr Vok z Rožmberka drslavické panství za 25 000 kop grošů Adamovi Hrzánovi z Harasova a o rok později jej prodal Volfovi Novohradskému z Kolovrat, po němž panství zdědil jeho syn Jáchym. Ten se však zadlužil a novým majitelem Drslavic se stal rádce císaře Ferdinanda II. Jan Oldřich kníže z Eggenberku. Eggenberkové opravili hospodářský dvůr, avšak tvrz zůstala po dranocvání Uhrů zpustlá. Poté ji zdědili knížata ze Schwarzenberku a kníže Josef I. Adam ji nechal přestavět na sýpku a hospodářský objekt. Části tvrze byly r. 1804 rozprodány schwarzenberským poddaným a r. 1931 se Drslavice dostaly do rukou Josefovi a Marii Švejdovým, jejichž potomci poč. 90. let celý objekt restituovali a dodnes jej rekonstuují.
Složitý čtyřkřídlý komplex tvrze vznikal postupným vývojem v průběhu dvou století. V době jeho vzniku se jednalo o typickou stavbu tohoto období, jejímž základem byl obdélný palác zapojený do obvodové hradby, kterou převyšoval a mohl se tak podílet na obraně tvrze. Obvodová hradba uzavírala malé nádvoří. Na V od paláce byla hradba proražena jednoduchou kulisovou branou, která byla v 15. stol. nahrazena obdélnou věžovitou stavbou s průjezdem v přízemí a obytnými prostory ve vyšších podlažích. Východní stranu nádvoří zaplnil dnes téměř zaniklý objekt. K V křídlu byl později přistavěn nádvorní trakt, jehož J část je pozdně gotická, zatímco S část renesanční. Jednoznačně nejpozději byla postavena S budova, od počátku sloužící jako sýpka s kuchyní a stájemi v přízemí. Ta je již renesančního původu a vznikla ve 2. pol. 16. stol. K poznání vývoje tvrze přispěl především stavebně-historický průzkum, který provedli r. 1992 Jan Muk a Luboš Lacinger.
