Frauenstein - zřícenina
Mohutné zříceniny šlechtického hradu doplněné o renesanční zámek, 30 km SZ od Teplic
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Sasko (Německo) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Frauenstein | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.frauenstein-erzgebirge.de | |
| Návštěva: | 2.5.2014 |
Poprvé se název Frauenstein objevuje v přízvisku církevního hodnostáře Henrica de Vrounsten v r. 1218, čímž je sice doložena existence vsi, ale nikoli hradu. První prokazatelná zmínka o hradu pochází až z r. 1272, kdy je přímo uveden "castrum Vrowenstein". Jeho vznik je spojován s wettinskou kolonizací okolního území a s těžbou stříbrných rud v těsné blízkosti zemské stezky z Prahy do Míšně. V r. 1329 zastavil míšeňský markrabě hrad a panství míšeňskému purkrabímu, který nechal hrad rozšířit a upravit. Po ztrátě rodového hradu Hartensteinu sem míšeňští purkrabí přesouvají natrvalo své sídlo a podle názvu hradu upravují i svůj predikát. Poslední míšeňský purkrabí z rodu Meinheringů zemřel r. 1426 v bitvě proti husitům u Ústí nad Labem. Tím vznikl spor o nástupnické právo purkrabího. Saský kurfiřt Friedrich I. Svárlivý chtěl uprázdněný majetek obsadit, zatímco český král a německý císař Zikmund Lucemburský jej chtěl udělit v léno svému hofmistrovi Heinrichu von Plauen. Během šestitýdenního obléhání se projevila zranitelnost hradu vůči střelným zbraním, a zřejmě proto došlo ve 2. pol. 15. stol. k posílení jeho obranyschopnosti. Hradní jádro obklopil okruh vnějšího opevnění s obranným ochozem a sedmi flankovacími věžemi.
V r. 1473 přešel hrad a panství Frauenstein do majetku šlechtického rodu ze Schönbergu. Heinrich von Schönberg nechal na plošině J od hradu v l. 1585-1588 postavit podle plánů kurfiřtského stavitele Hanse Irmische renesanční zámek. Po jeho dokončení ztratil hrad svůj význam a nebyl již dále obýván. Udržována byla jen hradní kaple a některé prostory byly využívány k hospodářskému provozu.
Poslední majitel z rodu Schönbergů prodal hrad r. 1647 saskému kurfiřtu Janu Jiřímu I., čímž došlo k degradaci sídla. V zámku byl umístěn soudní úřad, později lesní správa a okresní soud. Když r. 1728 zasáhl město včetně hradu a zámku ničivý požár, byl obnoven pouze zámek a hrad se postupně měnil ve zříceninu. V l. 1901-1939 proběhly pod vedením Arthura Huga Göpferta vykopávky a úpravy zdiva. Zříceniny pak byly opětovně opravovány a zajišťovány v l. 1968, 1990 a 1992. Dnes je v zámku muzeum zdejšího rodáka, významného varhanního stavitele Gottfrieda Silbermanna. Zřícenina je zpřístupněna jako součást muzea.
Původní hradní jádro z pol. 13. stol. vystavěné na žulové ostrožně nad stejnojmenným městečkem mělo rozměry cca 30 x 15 m a skládalo se z hranolové obytné věže na JZ a k ní připojené obvodové hradby vymezující malé nádvoří SV za věží. R. 1329 bylo jádro rozšířeno o mohutný donjon se zaoblenými rohy zvaný Dicker Merten (Tlustý Martin). Zdivo ve spodní části dosahuje tloušťky až 3,1 m, přičemž dvě spodní patra byla zaklenuta valenou klenbou. Doložena je též existence krbu na V straně věže. Obvodová hradba měla sílu 1,5 m. Jádro bylo vybaveno další obvodovou zástavbou a na V doplněno širokým parkánem uzavírajícím dolní nádvoří. Na SZ byla k hradbě přistavěna kvadratická budova, sloužící zřejmě jako brána. Ve 2. pol. 15. stol. vzniklo již zmíněné vnější opevnění.
Rechenberg - zřícenina
