Hartenberk (Hřebeny) - hrad
Hrad přestavěný na zámek a po požáru r. 1985 se měnící ve zříceninu na strmém ostrohu nad říčkou Svatavou, 8 km SZ od Sokolova
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Karlovarský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Hartenberk (Hřebeny) | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.hartenberg.cz | |
| Návštěva: | 9.10.2011 |
Počátky hradu nejsou zcela jasné. Byl patrně postaven Hartenberky již ve 13. stol. při důležité Erfurtské cestě ze Saska, Durynska a jiných německých zemí do Čech. První zmínku o jeho jméně však nalézáme v predikátu "z Hartenberka" ve falsu hlásícímu se již k r. 1214. Hartenberkové pocházeli z dnešního bavorského území při horním toku Ohře, které patřilo k Chebsku. Tam se připomínají od r. 1230 a stával zde i jejich původní rodový hrad Hartenberg. Odtud kolonizovali s valdsaskými cisterciáky slovanské oblasti Lubského újezdu a Chebsko. Na poč. 14. stol. přesídlili na Loketsko a v 15. stol. i do vnitra Čech. První nesporný údaj o jejich novém stejnojmenném hradě na území Čech pochází až z r. 1345, kdy byl královským loketským lénem v rukou ministeriálního rodu pánů z Hartenberka. V r. 1362 ho Hartenberkové prodali saskému šlechtici činnému u dvora Karla IV. Těmovi z Koldic, od něhož ho r. 1364 jako pohraniční pevnost koupil císař Karel IV. Za Václava IV. byl zastavován a v r. 1407 prodán Janu Maléříkovi. R. 1426 ho dobyl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Za Jiřího z Poděbrad byl vyplacen a zastaven Šlikům. V r. 1462 se zde připomíná nová kaple. Šlikové hrad drželi až do r. 1547. Majitelé se zde pak střídali až do r. 1597, kdy Hartenberk získali Písnicové, kteří ho na poč. 17. stol. přestavěli na renesanční zámek. Ten byl poškozen za třicetileté války a velkým požárem v r. 1668. Výrazné barokní obnovy se dočkal až r. 1688. Poslední úpravy pak proběhly za Auersperků v 19. stol., kdy byly odstraněny téměř všechny zbytky starého hradu. Po r. 1945 byl již zámek zpustlý a r. 1985 navíc vyhořel. Věž, které se požár vyhnul, shořela nakonec r. 1991.
Dosavadní vědomosti o středověké podobě hradu jsou velmi kusé. Dispozice hradu byla dvojdílná a v hradní produkci české kotliny nemá mnoho analogií. Jádro je zde netypicky umístěno do čela dispozice a předhradí je až za ním. Jeho původní podobu neznáme. Dominantou hradu byla věž obdélného půdorysu s nepravidelně oblým čelem, založená na skalce, která představovala nejvyšší bod staveniště a původně zřejmě ovládající i přístupovou komunikaci. Gotického původu je též podstatná část zdiva mimořádně rozměrného paláce do úrovně druhého patra. V nejnižším podlaží se dochovaly valené klenby a polokruhový portálek. Pozůstatkem zlepšování obranyschopnosti ve 2. pol. 15. stol. je část vnějšího ohrazení s polookrouhlou baštou při paláci.
Písnicové provedli přestavbu starého paláce na novější třípatrový obdélný zámek ve slohu saské renesance s vysokými příčně i podélně dělenými štíty s volutami. Uvnitř se na mnoha místech zachovala původní hřebínková klenba, nejkrásnější ve staré kapli. Zde je nesena pilíři a svorníky. Pozoruhodná jsou její malovaná okna s biblickými výjevy. Nad portálem kaple, zachované snad zčásti z původní hradní kaple, je letopočet 1608, který se nejspíše vztahuje k renesanční přestavbě kaple i hradu, kdy patrně došlo k úpravám hlavní obranné věže a jejího okolí. Zmizel příkop se zvedacím mostem a část starého opevnění, došlo zřejmě i k úpravám dvorských hospodářských budov.
V současné době je zámek v žalostném stavu, ačkoli jsou vyvíjeny snahy o jeho záchranu. Je především nutné statické zajištění, aby byl zachován pro další generace.
Chlumek - tvrz
Chlumek - zámekŠabina - tvrzTěšovice - tvrz
