Kirnitzschtalbahn - tramvajová trať

Lesní tramvajová trať spojující lázně Bad Schandou s výletním místo Lichtenhainer Wasserfall v údolí Kirnitzschtal v NP Saské Švýcarsko, 17 km S od Děčína

Typ:	Technické zajímavosti
Kraj:	Sasko (Německo)
Umístění:	Mapa
Fotogalerie:	Kirnitzschtalbahn
Místa v okolí:	Místa v okolí
Web:	www.ovps.de
Návštěva:	5.7.2010

Lesní tramvajová trať Kirnitzschtalbahn, vedoucí údolím říčky Křinice, se nachází na území národního parku Saské Švýcarsko a spojuje lázeňské město Bad Schandau s výletním místem Lichtenhainer Wasserfall. Bad Schandau bylo železniční tratí spojeno s Drážďany již r. 1851. Železnice měla příznivý vliv na rozvoj průmyslu a cestovního ruchu v tomto kraji. V 70. letech 19. stol. se uvažovalo o stavbě koněspřežní dráhy údolím Křinice, ale k jejímu uskutečnění nikdy nedošlo. Nicméně myšlenka nebyla zapomenuta a r. 1893 byl založen Spolek pro výstavbu a provoz tramvajové trati z Bad Schandau k vodopádu Lichtenhainer, který o rok později získal povolení k výstavbě trati. Zároveň byla podepsána smlouva s norimberskou společností, která měla stavbu provést. Původně měla být trať okružní a vést až do Hřenska a provoz měly zajišťovat parní lokomotivy. Nakonec byl realizován pouze úsek z Bad Schandau k Lichtenheinskému vodopádu, a protože byla r. 1898 v lázních postavena elektrárna, byla trať elektrifikovaná.
Trať o délce 8,3 km a rozchodu 1000 mm byla uvedena do provozu 29. 5. 1898. Šest motorových vozů a šest přívěsných dodala firma Waggon- und Maschinenfabrik AG Bautzen. Maximální rychlost ve městě je 6 km/h, mimo město 15 km/h. Na trati se nachází sedm zastávek a dvě výhybny a v obou koncových stanicích byly položeny dvě koleje na objíždění souprav. První výhybna Depotausweiche je u zastávky Waldhaus, kde je též odbočka do depa, měnírna a správní budova vedení dráhy. V blízkosti zastávky Forsthaus leží druhá výhybna Schneiderweiche. Původně bylo na trati výhyben šest, postupně však byly zrušeny v důsledku úprav a přestaveb trati. V době zahájení provozu začínala trať v centru lázní u hotelu Lindenhof. Se vzrůstajícím automobilovým provozem však byla r. 1963 první zastávka přesunuta dále do údolí, aby nekřižovala frekventovanou státní silnici. Délka trati se snížila o 300 m a v současnosti je první zastávkou Stadtpark.
Po vychytání počátečních problémů s provozem trati, která fungovala sezóně od dubna do října, získala Kirnitzschtalbahn příznivý ohlas místních obyvatel i návštěvníků a uvažovalo se o jejím prodloužení na nádraží Bad Schandau, avšak z důvodu vysoké finanční náročnosti od toho bylo nakonec upuštěno. V l. 1906 a 1926 byly pořízeny nové vozy, v r. 1926 navíc provedena rekonstrukce trakčního vedení. Dne 27. 7. 1927 zachvátil budovu depa a dílen požár, který zničil obě budovy i vozový park. Provoz byl obnoven již 12. 8. čtyřmi vozy zapůjčenými z Drážďan. Otevřela se debata, zda má být provoz na trati zachován nebo nahrazen trolejbusem. Výsledkem byla na přelomu l. 1927-1928 oprava trati a výstavba nového depa a dílen. 1. 4. 1928 byl znovu zahájen provoz s 11 novými vozy firmy Maschinenfabrik Ausburg-Nürnberg (MAN). V r. 1938 byl na trati zaveden celoroční provoz, ale ještě téhož roku byl v důsledku válečných událostí provoz trati přerušen.
Druhou světovou válku přečkala dráha bez větších úhon a 7. 6. 1945 tak mohl být provoz na trati obnoven. Problémem bylo jen opotřebení kolejnic, který byl z nedostatku materiálu a financí provizorně vyřešen záměnou pravé kolejnice za levou. Tento stav vydržel až do r. 1969, kdy v důsledku rozšíření rozchodu kolejnic došlo k vykolejení soupravy a těžkému zranění 20 osob. Opět se jednalo o osudu trati a bylo rozhodnuto o jejím zachování a celkové rekonstrukci. Od 24. 5. 1973 byla dráha dána znovu do provozu a r. 1977 pořízeny vozy ze zrušené Lockwitztalbahn v Drážďanech. R. 1986 byla zahájena další oprava, z Halle a Löcher bylo převzato nové trakční vedení, byly obnoveny kolejnice a společné těleso trati a silnice. Celková obnova trvala do r. 1990 a v jejím rámci byly pořízeny vyřazené vozy typu GOTHA B 2-62 a o něco později vozy GOTHA ET 57, které prošly modernizací ve zdejších dílnách a jsou na trati k vidění stále. V r. 1993 byly poprvé zkoušeny třívozové soupravy vozů Gotha, složené z motorového vozu a dvou přívěsných vozů, které je možné od r. 1994 vidět v provozu dodnes.
V zimním období 1993-1994 došlo k zatím poslední opravě trati a zásadní modernizací prošlo napájecí zařízení dráhy. V rámci projektu spolkového ministerstva pro vědu a technologie o využívání alternativních zdrojů energie v dopravě byl realizován projekt napájení Kirnitzschtalbahn elektrickou energií získanou fotovoltaickými články. Byla použita varianta zařízení s paralelním provozem solárního zařízení a napájení z veřejné rozvodné sítě. Hlavní výhoda této varianty je v tom, že energie vyrobená v solárních článcích se spotřebuje přímo pro napájení tramvajové trati nebo může být v případě malého odběru vrácena do veřejné rozvodné sítě. V případě, že spotřeba energie pro trakci přesáhne okamžitý výkon solárního zařízení, kryje nedostatek energie veřejná síť. Solární zařízení je umístěno na střeše depa a jeho plocha činí 325 m2. Skládá se ze 756 solárních článků o napětí 17,4 V. V r. 1995 pokryla solární energie cca 30% celkové spotřebované energie.

Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.925294 E14.177191

Navštívená místa v okolí: