Konojedy - zámek
Původně renesanční zámek adaptovaný později na špitál a klášter, 5 km S od Úštěka
| Typ: | Zámky a zámecké stavby |  |
| Kraj: | Ústecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Konojedy | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | -- | |
| Návštěva: | 11.3.2012 |
Ves Konojedy se připomíná již v zakládací listině litoměřické kapituly z l. 1056-1058 i v jejím potvrzení z r. 1218. Tehdy byla patrně farní vsí s vladyckým sídlem. Vladykové z Konojed se uvádějí v l. 1360-1451, jejich úplnou kontinuitu však neznáme.
První přímá zmínka o konojedské tvrzi pochází z r. 1451, kdy ji dcera Kuneše z Konojed, Běta, prodala spolu se vsí a dvorem svému manželu Ctiboru z Tloskova. V l. 1509-1527 držel statek s tvrzí Albrecht z Pojetic, jehož rod přišel ze Saska a začal se psát Konojedští z Pojetic. Vilém Konojedský z Pojetic, který zemřel v r. 1558, si dal vložit r. 1545 do obnovených zemských desek zápis na Konojedy a Valkeřice.
Patrně on dal v pol. 16. stol. přestavět tvrz na malý renesanční zámek. Posledním členem rodu byl Albrecht Konojedský z Pojetic, který zemřel za stavovského povstání r. 1620. Protože stál na straně protihabsburského odboje, byl jeho majetek konfiskován a r. 1623 ho koupil tehdejší zemský hejtman v Kladsku, Adam Gotfrýd Berka z Dubé za 53 783 kop míšeňských grošů. Proti konfiskaci se bránila vdova po zemřelém Albrechtovi s dětmi, ale dosáhla jen toho, že jí byla vyplacena třetina uvedené sumy.
Po Adamu Gotfrýdu Berkovi přešly Konojedy na jeho sestru Helenu Elišku, provdanou za Zdeňka Libštejnského z Kolovrat, která byla na cestě z Konojed do Prahy přepadena loupežníky a smrtelně zraněna. Zdeněk, rozhodný katolík, provedl na panství protireformaci. Pro zadlužení byly však Konojedy po jeho smrti prodány r. 1650 jeho dědici generálu jízdy Janu Ant. Šporkovi. V držení Konojed ho v r. 1679 vystřídal syn František Ant. Špork, budovatel Kuksu, vášnivý lovec, velký příznivec umění a nepřítel jezuitů, s nimiž vedl řadu procesů.
Ze soudobého popisu víme, že konojedský zámek byl někdy ve 2. pol. 17. stol. barokně upraven. František Ant. Špork na Konojedech nebydlel a rozhodl se zřídit r. 1699 ze zdejšího zámku špitál pro 45 chudých. V zámku byla umístěna i lékárna a o chudé špitálníky se starali dva duchovní s lékárníkem.
Když Šporkův zápas s jezuity vrcholil, odvezl hrabě část své knihovny a některé protijezuitské tisky z Lysé nad Labem a uložil je tajně v Konojedech. R. 1729 provedla zvláštní komise za vojenské asistence v Lysé nad Labem a v Konojedech prohlídku a zabavila všechny Šporkovy knihy a tisky. Špork byl v pětiletém procesu odsouzen a nakonec se podrobil. Zemřel r. 1738. Bývalý konojedský zámek, který stával před kostelem, sloužil jako špitál až do konce 18. stol., kdy byl v souvislosti s přestavbou bývalého servitského kláštera na zámek zbořen. Do dnešních dob se z něj nic nedochovalo.
Dcera Františka Ant. Šporka, Anna Kateřina, se provdala již r. 1712 za Františka Karla Sweertse, který rozšířil své jméno a znak o znak a jméno Šporků. Byl velkým milovníkem věd a umění, ale pro svůj nákladný život a záliby se brzy těžce zadlužil. František Karel Sweerts-Špork založil v Konojedech r. 1746 jako poděkování za uzdravení jediného syna servitský klášter pro 26 mnichů. Nová budova byla postavena v místech, kde dosud stály hospodářské budovy. První servité přišli do Konojed z Prahy v r. 1747 a bydleli zatím ve dvoře. Nejdříve se začal stavět klášterní kostel, který byl později spojen krytou chodbou s klášterem. Celá stavba byla ukončena vysvěcením r. 1762.
Servitský klášter však existoval v Konojedech jen do r. 1786, kdy byl Josefem II. zrušen. Vnitřní zařízení přišlo do litoměřické biskupské rezidence a budovu kláštera koupil syn zakladatele Jan Kristián Sweerts-Špork za 60 000 zl. a přeměnil ji na zámek. Úpravy se týkaly jen interiéru, přizpůsobenému pro pobyt majitelovy rodiny. Klášterní kostel se stal farním.
Po smrti Jana Kristiána zdědila r. 1802 panství Konojedy jeho dcera, provdaná za hraběte Orellyho. Ta prodala panství již r. 1804 Ludvíku Sulzerovi z Fuldy, který je r. 1813 vyměnil s Vincencem Wiederspergerem z Wiederspergu. Po jeho smrti koupil Konojedy r. 1819 ve veřejné dražbě od dědiců bývalý úštěcký lékárník Ignác Piller a věnoval je dvé dceři. Po její smrti držel panství syn Josef Mayer, od něhož je koupili Delhaesové, kteří drželi Konojedy až do r. 1945, kdy zámek převzal československý stát a využíval jej jako skladiště. Od 80. let 20. stol. je zámek prázdný a i přes zjevné snahy o jeho záchranu rychle chátrá.
V Konojedech vznikla nejpozději v pol. 14. stol. tvrz, přímo zmiňovaná teprve r. 1451. Podobu ani přesnou lokalizaci tvrze v terénu bohužel neznáme. Jejím nástupcem bylo renesanční sídlo postavené za Konojedských z Pojetic kolem pol. 16. stol. a přestavěné Janem Antonínem Šporkem ve 2. pol. 17. stol. na barokní zámek. Jednalo se o malé patrové stavení s valbovou střechou, ozdobenou věžičkou krytou cibulovitou bání. Ploché fasády byly členěny nárožní bosáží a mezipatrovou římsou, pětiosé vstupní průčelí zvýrazňovala jen velká obdélná okna. K rohu zámecké budovy, přeměněné tehdy již na špitál, se přimykal kostelík, obklopený rybníkem. Čtyřkřídlý uzavřený areál doplňovaly další dvě přízemní budovy. Starý zámek byl zbořen v souvislosti s výstavbou nového konventu. Tehdy vznikla jednoduchá čtyřkřídlá pozdně barokní budova kolem čtvercového dvora. Na Z průčelí je osový rizalit s nízkým trojúhelníkovým štítem a před ním klenutý arkádový podjezd s vázami a plastikami na zábradlí, přistavěný až koncem 18. stol.
Hostíkovice - kostel Nejsvětější Trojice
Hrádek u Úštěka (Helfenburk) - hradHřídelík - zříceninaKvítkov - zříceninaLevín - zříceninaMilčany (Vítkovec) - zříceninaRonov (u Úštěka) - zříceninaStranné - tvrz
Strážný vrch - rozhlednaStvolínky - kostel Všech svatých
