Krásná Hôrka - hrad
Hrad z konce 13. stol. na vrcholu vápencové homole o nadmořské výšce 568 m, 8 km SV od Rožňavy
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Košický (Slovensko) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Krásná Hôrka | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.hradkrasnahorka.sk | |
| Návštěva: | 23.8.2009 |
Hrad vznikl na ochranu středověké cesty, která vedla přes hornické oblasti Slovenského Rudohoří. Stojí pravděpodobně na místě staršího hradiště, které poskytlo r. 1241 útočiště králi Bélovi IV. před Tatary. Král daroval Filipovi a Dětřichovi z rodu Ákoš rozsáhlé majetky v oblasti Gemeru, kde se usadili a vládli více než 300 let.
Původní hrad postavený nejspíše rodem Máriássy někdy po r. 1290 tvořila hranolová věž a obytný palác se společným opevněním. V r. 1441 vojsko Jana Jiskry z Brandýsa obsadilo Gemer, ale hrad nezničilo, a když posádka hrad opustila, vrátil se hrad Bebekům, kteří jej vlastnili až do r. 1566.
Hrozba tureckého vpádu a boje o královský trůn mezi Ferdinandem I. Habsburským a Janem Zápolským přinutili r. 1546 Františka Bebeka vybudovat nové opevnění podle projektů italského architekta Alessandra da Vedano. Životní peripetie zavedla Františka Bebeka do protihabsburského tábora a v r. 1556 obsadili Krásnou Hôrku císařští žoldnéři. Ale za pomoci fil’akovského bega se Bebekovi podařilo tábořící vojsko porazit a hrad vymanit. Ani to mu u císaře Ferdinanda I. na sympatiích nepřidalo a nakonec byl r. 1558 v sedmihradském vyhnanství zavražděn. Jeho syna Jiřího císař načas omilostnil, ale r. 1566 dobyl generál Schwendi Krásnou Hôrku a začlenil ji mezi komorní statky. V r. 1578 se na hradě jako kapitán objevil Petr Andrássy, který za své zásluhy dostal o osm let později panství do zástavy. Věrnost Habsburkům se jeho potomkům vyplatila a v r. 1642 Matyáš Andrássy obdržel Krásnou Hôrku dědičně. Odrazem vzestupu rodu byl hraběcí titul, který jeho syn Mikuláš získal v r. 1676. Je proto logické, že se Andrássyové museli postarat o kvalitu rodového sídla. Mikulášův syn Jiří se stal zakladatelem nové rodové větve. Hrad po r. 1710 upravili spolu se zámkem Betliarem, který vlastnil jeho bratr Štefan. V r. 1818 hrad vyhořel a byl nouzově opraven Štefanovou manželkou. Jeho syn Jiří pokračoval v pracích a Krásna Hôrka se stala r. 1857 jejich rodinným muzeem, zpřístupněným veřejnosti. Vlivní Anrássyové hrad ještě v l. 1903-1905 restaurovali a své pozice si udrželi až do r. 1945. Poté hrad připadl státu a je opět přístupný veřejnosti.
Na nejvyšším místě homolovitého kopce stojí palác s obrannou věží. Pod ním se rozkládají další opevněné paláce, dělová bašta přestavená na kapli a obytné a hospodářské budovy, dokumentující postupné rozšiřování hradního komplexu. Hrad tvořila původně jen hranolová věž na půdoryse 10,5 x 9 m. Stála na skále v nejvyšším místě staveniště a její vnitřní prostor byl zřejmě obytný. K věži byla na Z připojena skromná kamenná ohrada vytvářející nevelké nádvoří. Jižní stěna hmotného, původně jen dvojprostorového paláce zčásti stojí na jejích pozůstatcích, na S byla zeď odkryta v dřívějším nádvoří se studnou. Jednopatrový palác byl od věže oddělen úzkou uličkou a na Z přesáhl původní hradbu.
V 16. stol. provedl František Bebek rozsáhlé stavební úpravy. Hrad získal trojúhelníkový půdorys s polookrouhlými baštami na nárožích. Vstup do hradu bránila z JV nová vícepodlažní polookrouhlá bašta. Před JZ baštou se nacházel druhý vstup do hradu, který chránila brána s padacím mostem. Mezi JV a SV baštou byla široká parkánová hradba. Současně byla provedena i úprava hradních interiérů. Andrássyové změnili horní hrad na reprezentační sídlo a dobudovali hrad dolní. Postavili novou bránu pod dělovou baštou, čímž se prodloužilo dolní nádvoří a uzavřeli jej obytným traktem pro posádku se stájemi. V 2. pol. 17. stol. postavili mezi JV baštou a třetí bránou reprezentační obytné křídlo, spojili ho s hradním palácem a v horním podlaží vybudovali župní síň. Kout při JZ baště byl opatřen arkádovým ochozem. V r. 1770 byla podkovovitá bašta přestavěna na klasicistní kapli a na přelomu 19. a 20. stol. byla v přízemí středního hradu vybudována krypta a v bebekovském křídle pietní prostory.
