Lenora - sklářské muzeum

Sklářské muzeum v horské obci Lenora s předměty z l. 1880-1980, 20 km JZ od Prachatic


Typ:Muzea, galerie, výstavy lenoramuz
Kraj:Jihočeský
Umístění:Mapa
Fotogalerie: Lenora
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:www.lenora.cz
Návštěva:31.7.2013


Horská obec Lenora leží v kotlině na soutoku Teplé Vltavy a Řasnice na úpatí vrchu Ptáčník v chráněné krajinné oblasti Šumava. Vznik šumavské dělnické osady ležící v nadmořské výšce 786 m je těsně spjat s historií zdejší sklárny, která byla založena jako jedna z posledních v r. 1834 Janem Meyerem. Sklářská huť byla pojmenována po Eleonoře, manželce majitele vimperského panství Jana Adolfa Schwarzenberga, Eleonorenhain, v českém překladu Eleonořin háj. Později byl název počeštěn do nynější podoby. Osada se rychle rozrůstala a sklářská huť navzdory svému pozdnímu založení dosáhla brzy velké proslulosti. Již ve 2. pol. 19. stol. patřila sklárna mezi největší a nejmodernější sklárny v Rakousku-Uhersku. Sklárna se proslavila především výrobou kvalitního křišťálového skla pod značkou Meyrs-Neffe a skla v barvě tzv. lenorské zeleni. Vyhlášené bylo také rubínové sklo, za znovuobjevení postupu jeho výroby získal sklář Pavel Meyr od císaře Františka II. zlatou medaili. Nicméně hlavním sortimentem byl zvláštní druh anglického skla a výroba obyčejných sklenic a okenního skla.
Největšího rozkvětu dosáhla sklárna na konci 19. stol., kdy byla jejími majiteli rodina Kralikova. Lenorské sklo sbíralo četná ocenění na mnoha evropských výstavách. Sklárna úspěšně přečkala přelom století i první světovou válku a v meziválečném období vyráběla sklo určené téměř výhradně pro export do USA, Francie, Belgie a Itálie. Dobře prosperující sklárnu zasáhla negativně až druhá světová válka, po níž se do Lenory vracel život jen velmi zvolna. V r. 1945 byl podnik Vilhelm Kralik syn znárodněn a stal se spolu s jinými sklárnami součástí národního podniku Sklárny Český křišťál. Tehdy se sklárna zaměřila na výrobu foukaného skla a na trh uvedla nový druh uměleckého skla zvaného lenoár.
V l. 1968-1976 proběhla modernizace sklárny, byly vybudovány nové objekty hutního a zušlechťovacího střediska a postaveny nové tavicí pece. Produkce se zaměřila na výrobky z olovnatého křišťálu a bohatě broušené sklo. Ukončení výroby způsobila neúspěšná privatizace v r. 1995. Od té doby se vlastníci sklárny střídají a výrobní prostory kdysi světové proslulé sklárny se mění v ruiny.
Vysokou kvalitu i uměleckou úroveň výrobků sklářů, brusičů a malířů představuje expozice výrobků ve sklářském muzeu umístěném v prostorách poválečné budovy obecního úřadu. Muzeum je provozováno obcí Lenora a je současně sídlem turistického infocentra.
Sbírka skla v muzeu v Lenoře patří k několika málo sbírkám skla, které se dochovaly v místě, kde dříve působily sklárny. Je unikátním historickým dokladem sklářské výroby v obci. V muzeu je uložen soubor předmětů z doby vymezené zhruba l. 1880-1980. Jde jednak o výrobky lenorské sklárny, jednak o poslední pozůstatek rozsáhlých vzorkoven skla firmy Jan Meyr a později Kralik. Základem muzea se stala rodinná sbírka Kraliků uložená po r. 1945 v Kralikovské vile a od 2. pol. 40. let 20. stol. dále rozšiřována o vzorky výrobků lenorské sklárny. R. 1975 byla sbírka skla přestěhována do budovy obecního úřadu, kde byla průběžně doplňována vzorky výrobků asi do r. 1980.
Sbírka dokumentuje nejen výrobu jedné významné sklárny za více než sto let její existence, ale je i zrcadlem vývoje šumavského a českého sklářství s jeho vzestupy a pády. Zahrnuje také řadu unikátních dokladů o technikách používaných v Lenoře. Jde zejména o skla s lesklým „kralikovským irisem“, hutně dekorované sklo, secesní lenorské sklo, dále leptané, broušené a malované sklo vytvořené v různých obdobích existence sklárny. Zajímavý je duplikát vrstvené a broušené soupravy na bowle z 22 dílů, která byla zhotovena pro anglickou královnu Alžbětu II. nebo váza s vyobrazením zámečku v Lenoře zhotovená kombinovanou technikou leptání a malby v prvním desetiletí 20. stol.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N48.9225964 E13.7987203

Navštívená místa v okolí:
Technické zajímavostiLenora - chlebová pec
Technické zajímavostiLenora - rechle


Zdroj: Pešta, Jan. Encyklopedie českých vesnic. Díl II, Jižní Čechy. 1. vyd. Praha : Libri, 2004. ISBN 80-7277-147-7 ; Informační leták obce Lenora ; ww.sumavanet.cz ; www.kudyznudy.cz


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky