Město Libavá - větrný mlýn
Nefunkční větrný mlýn holandského typu z pol. 19. stol. ve Městě Libavá, 15 km JV od Moravského Berouna
| Typ: | Technické zajímavosti |  |
| Kraj: | Olomoucký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Město Libavá | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.libavsko.eu | |
| Návštěva: | 25.8.2008 |
Město Libavá se rozprostírá na kopcovité náhorní plošině při stejnojmenném potoku v nadmořské výšce 545 m. První zmínky o Libavé pocházejí z r. 1238. R. 1581 bylo biskupem S. Pavlovským osvobozeno od všech robot jako majetek olomouckého arcibiskupství, r. 1629 byl Libavé udělen městský znak. Na přelomu 16. a 17. stol. trpělo město tažením vojsk. Již ve středověku byly písemně uváděny mlýny, z řemesel vynikalo zejména na přelomu 17. a 18. stol. tkalcovství a známí byli také libavští varhanáři. V 18. stol. zde řádila cholera a požáry, které změnily tvář města. Od r. 1850 bylo Město Libavá jako správní středisko oblasti určeno za sídlo soudního okresu. Koncem 19. stol. je zde uváděno šest významnějších průmyslových podniků, 2 vodní a 1 větrný mlýn, pila a cihelna, sídlo velkostatku a lesního úřadu.
Větrný mlýn stojící přímo ve Městě Libavá necelých 200 m V od kostela jste do nedávné doby nenašli na žádné turistické mapě ani v průvodci. Utajenost tohoto renovovaného objektu souvisí s nedávno minulými dobami, kdy byla Libavá i s okolním vojenským prostorem hermeticky uzavřena před veřejností.
Rok založení mlýna holandského typu, kterému se říkalo Siedlerův, není přesně znám. První zpráva pochází z r. 1875, ta však už jen konstatuje, že mlýn pracuje. Další zmínka z r. 1955 hovoří o jeho špatném stavu. Až v r. 1990 mohla veřejnost spatřit, co zbylo někdejšího větrného mlýna a ostatních staveb ve vojenském újezdu. To, že mlýn přežil působení Československé a později i Sovětské armády, můžeme považovat za zázrak. Dalších 24 větřáků na území vojenského prostoru Libavá se stalo po r. 1948 cvičným střeleckým terčem a dnes po nich není ani stopy. Ještě před r. 1996 byl Siedlerův větřák totální ruinou, po celkové opravě v r. 1996 získal nejen břidlicovou střechu, ale také hladkou bílou fasádu a dokonce i malé lopaty. Před opravou v r. 1994 byl také vyhlášen národní kulturní památkou.
Bíle omítnutá stavba kuželovitého tvaru je z místního kamene. Průměr stavby u země je 9 m, výška se střechou je 12,5 m. Kuželovitá střecha je pokryta břidlicí. Ve vikýři je vsazena zmenšená replika perutí, neodpovídající skutečnosti. Současným majitelem je čs. armáda, která uvažuje, že ve mlýně zřídí muzejní expozici věnovanou Pomocným technickým praporům (PTP). Zatím je mlýn uzavřen, bez využití a veřejnosti nepřístupný. Nic z vnitřního zařízení se nedochovalo.
