Lipník nad Bečvou - město
Starobylé město se souborem pamětihodností ležící uprostřed Moravské brány, 25 km JV od Olomouce
| Typ: | Města, lidová architektura |  |
| Kraj: | Olomoucký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Lipník nad Bečvou | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.mesto-lipnik.cz | |
| Návštěva: | 27.8.2008 |
Počátky Lipníka nad Bečvou bývají předmětem četných dohadů, neboť k nim chybějí jednoznačné písemné doklady. První zmínka pochází z r. 1238, kdy je doložen Valter "de Lipnik". S největší pravděpodobností šlo skutečně o Lipník nad Bečvou, který byl tehdy zeměpanský, na rozdíl od Lipníku u Jaroměřic nad Rokytnou, o němž se v této souvislosti často uvažovalo. Lipník byl podřízen zeměpanskému hradu v Přerově. Město bylo založeno patrně jako královské za Přemysla Otakara II. Do 1. pol. 14. stol. pak zprávy o městě chybí. Jeho existenci jako rozvinutého města dokládá až listina z r. 1349, týkající se prodeje dvora v Trnavě Janem z Kravař lipenskému měšťanu Pavlovi, potvrzená pečetí Jana z Kravař a města Lipníka.
Lipník byl pravděpodobně původním městským střediskem drahotušského panství, kterého se před r. 1312 protiprávně zmocnil Friduš z Linavy a postavil na něm hrad Helfštýn. Tomu jej zabavil Jan Lucemburský a prodal Vokovi z Kravař. R. 1378 udělil Lacek z Kravař a jeho syn Jan z Kravař městu privilegia, která umožnila další hospodářský rozkvět města. Jednalo se zejména o udělení odúmrtí, osvobození od roboty a darování pozemků. Další privilegia město od Kravařů získalo v r. 1394. Během husitských válek stál Lipník na straně husitů.
V l. 1447-1467 vlastnili helfštýnské panství páni ze Sovince a od r. 1467 Kostkové z Postupic. Největší rozkvět zažíval Lipník od poslední čtvrtiny 15. stol., kdy se stal součástí rozsáhlých pernštejnských statků. V držení tohoto rodu, zejména za Viléma a Jana z Pernštejna, procházel Lipník obdobím hospodářské konjunktury, která trvala do poč. 17. stol. Helfštejnské panství vlastnili Pernštejnové až do r. 1553, kdy jej tehdejší majitel Vratislav z Pernštejna prodal Půtovi z Ludanic.
R. 1580 přešlo panství sňatkem Kateřiny z Ludanic a Petra Voka do vlastnictví Rožmberků. O tehdejším bohatství města svědčí fakt, že v r. 1592 nabídl Petr Vok z Rožmberka představitelům města převzetí jeho dluhů, které ležely na panství helfštejnském. Vyjednávání však pro odpor některých měšťanů selhalo. Proto musel Petr Vok panství prodat a jeho majitelem se v r. 1593 stal Hynek starší Bruntálský z Vrbna.
Za Bruntálských se Lipník stal sídelním městem vrchnosti. R. 1596 byl postaven renesanční zámek. Jiří Bruntálský z Vrbna se účastnil stavovského povstání, byl po bitvě na Bílé hoře v r. 1620 uvězněn a ve vězení zemřel. Panství získal r. 1622 jako konfiskát kardinál František Ditrichštejn. Kardinál zapojil své panství do tzv. fideikomis, která zanikla r. 1858 vymřením rodu po meči.
Třicetiletá válka ochromila politický i stavební vývoj města, třetina domů byla zničena, snížil se počet obyvatel. Oživení znamenala až nová císařská silnice z Olomouce na Nový Jičín a Těšín a r. 1842 stavba Severní dráhy z Vídně do Lipníku. Panství po r. 1858 získala jedna ze tří dědiček Dietrichštejnů, Gabriela Hatzfeld-Wildenburg a poté její dcera Antoinetta, hraběnka z Althannů. Althannům byl majetek zabaven po 2. světové válce.
Náměstí T.G. Masaryka
Dnešní tvar náměstí do písmene "L" nebyl záměr, původně bylo čtvercové. Postupně byla totiž část náměstí zastavěna domovním blokem s radnicí, důsledkem čehož vznikl tvar písmene "L". Domy na obvodu náměstí mají dodnes zachovalá podloubí. Odkupem jednotlivých domů postupně vznikala a rozšiřovala se radnice. K jejím zásadním stavebním úpravám došlo v r. 1851, kdy byla kompletně přestavěna ve stylu klasicismu a historismu. Na náměstí najdeme dvě kašny. Starší, která pochází z r. 1700, byla původně zdobena piniovou šiškou. Později byla osazena sochou sv. Floriána, patrona hasičů. Druhá kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého je z r. 1859. Původní starobylé renesanční městské kašny, napájené městským vodovodem z oblasti Loučského potoka, byly zničeny za třicetileté války. Mariánský sloup pochází z r. 1694, byl postaven za děkana Jiřího Balšánka, který byl také iniciátorem stavby některých kaplí a městského špitálu. Dům č.p. 47 je vzácně zachovalým typem měšťanského domu s původním renesančním typem fasády. Dochováno je plochostropé podloubí a zdobený dřevěný dveřní portál.
Kostel sv. Jakuba
Farní kostel sv. Jakuba se nachází na nejstarším území města. Jedna z teorií o vzniku města říká, že nejstaršími ulicemi, které procházely Lipníkem už tehdy, když byl ještě malou osadou, jsou ulice Losertova a Palackého. Na tržiště u kostelíka už v dávných dobách přiváděly kupce od Hranic i od Olomouce. Teprve po ohrazení města vznikla v J části druhá trasa – ulice od brány Hranické k bráně Osecké. Kostel sám je snad původně románská stavba, zřejmě před r. 1400 byl Lackem z Kravař znovu vystavěn goticky. Věž byla zvýšena r. 1596 a završena renesančním arkádovým ochozem a bání. Zařízení kostela je převážně z 60. let 18. stol., kdy byl kostel zbarokizován. Budova naproti kostelu, zakomponována do městských hradeb, je fara.
Městské hradby
Pozůstatky městských hradeb v Lipníku nad Bečvou patří k nejzachovalejším na Moravě. I když již v 19. stol. zanikly městské brány, zachovaly se z opevnění poměrně rozsáhlé úseky obou hradebních zdí s baštami a množstvím pozoruhodných detailů. Hradby jsou viditelné kolem celého historického jádra. Vznikly jako vymezující, uzavírající a obranný systém města. Předpokládá se, že v původní podobě měly charakter opevnění dřevěného, teprve později byly kamenné. V dochované podobě byly vybudovány až za Pernštejnů na konci 15. a v 1. třetině 16. stol.
Hradby svíraly město ve dvou nepravidelných soustředných kruzích a při výpadních komunikacích byly prolomeny branami Hranickou a Oseckou. Jejich délka byla 1137 m. Vnitřní hradební okruh byl zajištěn v pravidelných intervalech okrouhlými, čtyřbokými nebo mnohoúhelníkovými baštami a kromě toho byl ještě chráněn okruhem vnějším, který byl na vnější straně od svého okolí oddělen hlubokými, vyzděnými hradebními příkopy, napájenými vodou z Loučského potoka. Do 18. stol. měly jen dvě brány, později také fortnu u kostela a poté i u synagogy. Obě brány, Osecká a Hranická, byly zbořeny r. 1840. Některé části hradeb jsou zničeny, některé posloužily jako zdi domů. Část hradeb je ještě zachována, včetně 7 bašt. Nejpozoruhodnější úsek je v ulici Neffově, kde je patrna okrouhlou baštou zabezpečená hradba vnitřního okruhu, a před ní hradba okruhu vnějšího, chráněna hlubokým příkopem.
Helfštýn - hrad
