Liptovský hrad - zřícenina
Nejvýše položený slovenský hrad postavený ve 13. stol., 15 km SZ od Liptovského Mikuláše
| Typ: | Hrady, zříceniny, tvrze |  |
| Kraj: | Žilinský (Slovensko) | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Liptovský hrad | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.liptov.sk | |
| Návštěva: | 4.6.2011 |
Archeologicky odkryté zbytky staršího župního centra zaujímají vrchol hory Sestrč nad Liptovskou Sielnicou. Nadmořskou výškou rovných 1000 m je nejvýše položeným hradem na Slovensku.
První zmínku o hradu představuje listina uherského krále Bély IV. z r. 1262, kterou odměňuje kameníka Honga a obsluhovatele metacího zařízení Izumbara za stavbu a udržování hradu. Hrad byl sídlem správy nejprve části zvolenského velkokomitátu, z něhož se před pol. 14. stol. odloučily župy Liptov a Turiec se samostatnými hradními centry. Vzhledem k nálezu hlavice románského sloupku lze počátky stavby hradu oprávněně posunout k pol. 13. stol. Avšak jak písemná relace z r. 1279, tak hmotné prameny ze systematického archeologického výzkumu V. Hanuliaka svědčí o tom, že stavba hradu tehdy nebyla zcela ukončena. Tyto první etapy výstavby představuje trojúhelníkové jádro, které využilo mohutné vrcholové skalisko. Z přístupové Z strany je clonil na Slovensku ojedinělý fortifikační prvek mocné štítové zdi o síle téměř 4 m. Na S do srázu vybíhalo křídlo hradby, které zabraňovalo nežádoucímu průchodu. Za štítovou zdí se podélně táhla dvojprostorová budova paláce, k níž byl připojen nevelký dvorek s cisternou. Je přirozené, že na hoře 1000 m vysoké se nedala zřídit studna, a bylo proto nutné jímat dešťovou vodu.
V J konci štítové zdi byla zřejmě původní brána. Přízemním palácem procházel průjezd do nádvoří, které sloužilo hradnímu provozu. Brána patrně dlouho nesloužila, neboť po vzniku věžovité stavby s další cisternou v J cípu jádra se přesunula pod ni. Brána umožňovala vstup do hospodářského předhradí, jež přes polovinu 14. stol. chránila pouze palisádová ohrada. Teprve poté bylo ohrazeno hradbou a v souvislosti s tím k věži s cisternou přistavěli nový průjezd první brány, jenž byl uzavírán padací mříží. Cesta do hradu tedy brzy vedla pod jádrem do zděného předhradí, kde se zatočila a mostem přes příkop vysekaný do skalního podloží směřovala do nádvoří horního hradu. O hospodářském využití předhradí svědčí mj. odkrytí kovářské dílny a dalších provozních stavení, pro něž byl terén zhruba upraven do teras. Hlavní obytné prostory byly od počátku v paláci horního hradu, jehož patrně pultová střecha byla vyspádována do horní cisterny. Literatura předpokládá, že S, téměř čtvercová místnost paláce byla součástí interiéru věže, avšak shodná síla zdí neukazuje na samostatnou věž, ale na menší oddělení paláce. Věžovitou nástavbu na koruně štítové zdi ovšem nelze vyloučit. Bylo to nejvyšší místo hradu, a tedy i nejvhodnější pro pozorování. Později byly obytné plochy rozšířeny o přístavek mezi starším palácem a věží s cisternou.
Předhradí bylo přeměněno do kamenné podoby před r. 1396, kdy se označuje jako Velký hrad liptovský, snad i kvůli odlišení od Liptovského Hrádku. Rok nato byl v rukách moravského markraběte Prokopa, který jako bratranec a spojenec českého krále Václava IV. zasáhl ve sporech lucemburských bratrů proti Zikmundovým državám. Byla to jen epizoda, ale hrad musel být nazpět na Moravanech dobyt mocí. Situace se zřejmě opakovala za husitských válek a je pravděpodobné, že hrad, podobně jako blízkou Likavu a Liptovský Hrádok, obsadila kališnická posádka. Podle zpráv z l. 1440-1441 byl při jejím vyhánění hrad poškozen, a to byl zřejmě také jeden z důvodů, proč bylo nařízeno jeho zboření. R. 1453 příslušenství pobořeného hradu dostal Pankrác ze Sv. Mikuláše, který ho ale nakrátko obnovil. Jeho dílem bylo V předhradí, které jednak zabezpečovalo konec vrcholové plochy, jednak umožňovalo oddělené tábořiště pro nepříliš spolehlivé vojenské roty. Po r. 1459 je využívali vojáci Petra Komorovského, ale po jeho vypuzení do Polska se hrad připomíná jako pustý.
Do nedávných dob zbyly nad povrchem jen nepatrné pozůstatky zdí a dispozice, kterou odkryl výše zmíněný výzkum. Odkryté zbytky byly památkově zakonzervovány. Neopomenutelným výsledkem výzkumu je velmi hodnotný soubor hmotných nálezů, který je uložen v Liptovském muzeu v Liptovském Mikuláši.
Ubytování Liptov - chaty a chalupy k pronájmu
Leštiny - artikulární kostel
Likava - hradMartinček - kostel sv. Martina
