Lovoš - hora
Dvouvrcholový dominantní kopec s turistickou chatou na vrcholu, 3 km SZ od Lovosic
| Typ: | Hory a rozhledny |  |
| Kraj: | Ústecký | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Lovoš | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.chata-lovos.cz | |
| Návštěva: | 17.4.2004, 14.4.2013 |
Svahy Lovoše se působivě zvedají z Polabské nížiny a dokreslují typickou dominantu města Lovosic. Nezaměnitelná silueta je tvořena dvěma zalesněnými vrcholy, Velkým (570 m n. m.) a Malým Lovošem (489 m n. m.), zvaným též Kybička. Vrcholy se od sebe liší geologickou stavbou. Velký Lovoš je budován čedičovou horninou olivinickým nefelinitem s vysokým obsahem vápenatých sloučenin, zatímco Malý Lovoš je tvořen podstatně kyselejším sodalitickým trachytem, vyvřelou horninou podobnou znělci. Obě horniny se rozpadají v kvádrové bloky a odlučné sloupce, pod nimiž se prostírají suťová pole. Na V svahu Kybičky vystupují tři skalní věže, k nimž se váže pověst o zkamenělých dívkách, které šly na Lovoš sbírat jahody a byly proklety svou matkou za to, že nestihly večerní mši.
Vrch byl v r. 1948 vyhlášen národní přírodní rezervací na ploše o rozloze 50 ha. Důvodem ochrany jsou teplomilná společenstva charakteru skalních stepí, polostepí a suťového lesa. Rozdílný geologický podklad ovlivňuje složení vegetačního krytu, přičemž vegetace čedičového Lovoše je pestřejší. Mezi chráněné zástupce květeny patří např. bělozářka liliovitá, koniklec luční český, třemdava bílá, kosatec bezlistý, kavyl Ivanův a další. Z keřů je hojný dřín obecný. Z chráněných druhů obratlovců se vyskytuje např. zmije obecná, strnad zahradní či plch velký. Bohatá je i fauna bezobratlých, kterou zastupuje z pavouků např. pavouk sklípkánek, z brouků roháč obecný, z motýlů okáč ovsový či otakárek ovocný. Svahy pokrývá souvislý les s bohatým keřovým patrem, v němž převažují duby a habry. Na Z svahu se připojuje lípa, javor mléč a klen, na S straně a na Kybičce pak břek, bříza a buk.
Vrchol Lovoše byl turisticky zpřístupněn již na konci 19. stol. Zasloužil se o to horský spolek působící v Lovosicích od r. 1886. Na výroční schůzi r. 1892 se členové rozhodli, že na vrcholu kopce postaví zděnou turistickou útulnu. Nápad podpořil i majitel panství kníže Adolf Josef Schwarzenberg, který poskytl stavební materiál. Ten dopravili během měsíce na vrchol sami členové horského spolku a zedník Tille z Milešova z něj postavil 4 m vysokou kamennou chatu. Uvnitř byly návštěvníkům k dispozici stoly s lavicemi a hospodský Paul Hanslich zde poskytoval jednoduché občerstvení. Na střeše chaty, přístupné po venkovním dřevěném schodišti, byla zřízena vyhlídková terasa chráněná zábradlím. V rámci požárního cvičení vynesli na vrchol členové lovosického sboru dobrovolných hasičů několikametrový stožár, na němž pak byla vyvěšována vlajka, která oznamovala, že je hostinec v provozu. Horská chata se střešní rozhlednou byla slavnostně zpřístupněna 19. června 1892 a návštěvníkům sloužila bezmála 30 let.
Původní chata v r. 1918 vyhořela a byla nahrazena novou, mnohem prostornější a modernější chatou nazývanou Schwarzenbergská, na počest Jana Schwarzenberga, který poskytl finanční prostředky na její stavbu. Za druhé světové války zabrala původní rozhlednu německá armáda a využívala ji jako pozorovatelnu bojových situací leteckých i pozemních, což bylo umožněno za každého počasí díky zasklení vyhlídkové plošiny.
Schwarzenbergská chata válku přežila a stojí na Lovoši dodnes a je spravována lovosickým odborem Klubu českých turistů. Je možné se zde občerstvit a posedět na lavicích v chatě i na vyhlídkové terase před ní. Stará kamenná rozhledna, či spíše podstavec, stojí v nejvyšším bodě vrcholu a je veřejnosti nepřístupná. Přesto se z vrcholu Lovoše nabízí ničím nerušený kruhový výhled především na panorama Českého středohoří.
Na Lovoš vede stejnojmenná naučná stezka začínající v blízkosti obecního úřadu v Malých Žernosekách. Stezka byla vybudována již v r. 1981, jako první na území Českého středohoří. Na 11 panelech seznamuje návštěvníky s přírodními hodnotami území, s jeho zajímavostmi a hospodářskými vlivy člověka na krajinu, s pestrostí geologické stavby masivu Lovoše a Brány Čech a přibližuje bohatost a rozmanitost zdejších přírodních stanovišť. První polovina trasy prochází Oparenským údolím a až k rozcestí u Černého mlýna sleduje zelenou turistickou značku. Na vrchol Lovoše pak přichází současně s modrou TZ. Celková délka NS je 8 km.
Čížkovice - zámek
Čížkovice - židovský hřbitov
Házmburk - hradKamýk - zřícenina
Koliba (Litoměřice) - pivovarKošťálov - zříceninaLabuť (Litoměřice) - pivovar
Litoměřice - město Milešov - zámek
Milešovka - hora
