Macocha - propast
Největší propast tohoto typu v České republice i v celé střední Evropě, 10 km V od Blanska
| Typ: | Přírodní zajímavosti |  |
| Kraj: | Jihomoravský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Macocha | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.propast-macocha.cz | |
| Návštěva: | 28.8.2008 |
Propast Macocha se nachází v S části Moravském krasu a je součástí Amatérské jeskyně, která je nejdelším jeskyním systémem v ČR. Měří téměř 35 km. Jeskyně je tvořena Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi, jeskyní Novou Rasovnou s propadáním Bílé vody, jeskyněmi Piková dáma, Spirálka, C 13, Starou a Novou Amatérskou jeskyní, propastí Macochou a ve vývěrové části Punkevními jeskyněmi.
Moravský kras budují vápence z období středního až svrchního devonu staré 350-380 milionů let. Po ústupu prvohorního moře začalo vápencové pohoří podléhat intenzivnímu krasovění. Další vývoj Moravského krasu výrazně ovlivnila mořská záplava v třetihorách. Od poloviny třetihor už Moravský kras dostával postupně dnešní podobu.
Propast Macocha je více než 138 m hluboká a je největší propastí svého druhu v ČR i ve střední Evropě. Vznikla křížením geologických poruch, při kterých docházelo k řícení stropů a propadům. Proto také její dno částečně pokrývá suť, což jsou zbytky zborceného stropu. Horní část propasti je dlouhá 174 m a široká 76 m. Na okraji propasti jsou dva vyhlídkové můstky. První z nich byl vybudován v r. 1882. Je umístěn v nejvyšším bodě a jmenuje se Horní můstek. Druhý z nich pochází z r. 1899, nachází se 92 m nad spodní částí propasti a je z něho velmi dobře vidět na dno.
Dnem propasti protéká říčka Punkva, která napájí dvě jezírka. Horní jezírko je hluboké cca 13 m a je vidět shora. Dolní jezírko je ukryto mezi skalami a jeho hloubka přesahuje 49 m (doposud nebylo dosaženo dna). Dnem propasti protéká říčka Punkva. Ta vzniká soutokem celé řady ponorných zdrojnic, které protékají na území vápenců od S k V. Vody Punkvy se poprvé objevují na denním světle na dně Macochy. Zde v Dolním jezírku znovu mizí do podzemí a protékají Punkevními jeskyněmi. Celý komplex představuje několik desítek kilometrů jeskyní, z části protékaných podzemními vodami.
V r. 1723 do propasti jako první sestoupil mnich minoritského kláštera Lazar Schopper, čímž byl zahájen amatérských i seriózní výzkum propasti. Významným mezníkem byl r. 1856, kdy do propasti podnikl výpravu známý krasový badatel MUDr. Jindřich Wankel. V r. 1901 zahájil systematický průzkum Macochy K. Absolon. Výsledkem vědeckých výprav bylo detailní probádání samotné propasti i jeskyní na propast vázaných. Tyto práce vyvrcholily v r. 1914 zpřístupněním suché části Punkevních jeskyní. V l. 1920-1933 pak následovaly objevy vedoucí ke zpřístupnění vodních dómů na ponorné říčce Punkvě.
Propast Macocha dostala jméno podle pověsti ze 17. stol. Ta vypráví, že v nedaleké obci Vilémovice žil vdovec s malým synkem Janíčkem. Když se podruhé oženil, přivedl Janíčkovi novou matku a později i bratříčka. Zatímco Jan byl zcela zdráv, jeho bratra sužovaly nemoci. Macecha proto svého nevlastního syna nenáviděla a poslechla bábu kořenářku, která jí předpověděla, že pokud Janíček zemře, její vlastní syn se uzdraví. Vylákala proto Janíčka na okraj propasti, aby tam sbíral lesní plody a potom jej svrhla dolů. Hoch se však šťastnou náhodou zachytil za větve stromů a začal volat o pomoc. To zaslechli dřevorubci a pomocí lan jej zachránili. Zatím se macecha vrátila domů a našla svého vlastního syna mrtvého. Jeho tělíčko vzala do náruče, napůl šílená se vrátila k propasti a vrhla se do její temné hlubiny. Od těch dob se propast nazývá Macochou.
Macocha-Punkevní jeskyně - lanová dráha
Punkevní jeskyně - jeskyně
