Milštejn - zřícenina

Zříceniny gotického hradu vybudovaného pravděpodobně ve 2. pol. 13. stol. Ronovci, 10 km SV od Nového Boru


Typ:Hrady, zříceniny, tvrze milstejn
Kraj:Ústecký
Umístění:Mapa
Fotogalerie: --
Místa v okolí:Místa v okolí
Web:--
Návštěva:30.5.1997


Ačkoli se o hradu dochovalo dostatečné množství písemných zpráv, přesná doba jeho vzniku, ani jméno zakladatele nejsou známy. Podle Petra Randuse je hrad uváděn v neznámém zdroji již r. 1282. První prokazatelná zmínka o hradu však pochází až z r. 1343, kdy zde byla umístěna posádka pronásledující společně s Žitavskými Míšňany, kteří loupili v okolí Žitavy a Oybinu. Milštejn vznikl nejpozději na poč. 14. stol. Pravděpodobnými zakladateli hradu se ve 2. pol. 13. stol. stali Ronovci. Hrad měl chránit důležitou obchodní stezku vedoucí z Čech přes dnešní Českou Lípu, Krompach a Oybin do Lužice.
Podle nepřímých dokladů byl r. 1362 majitelem hradu a přilehlého panství Jindřich Berka z Dubé, po jehož smrti převzal veškerý majetek jeho nejstarší syn Hynek. Později hrad drželi Hynkovi synové Jaroslav a Jindřich, z nichž první ale r. 1433 zemřel. Přes katolický postoj obou bratří neexistují zprávy o případném obléhání hradu husitskými vojsky. Během válek Vartemberků s lužickým Šestiměstím stál Jindřich na straně Lužice a r. 1454 se mu podařilo obsadit Českou Lípu a hrad Lipý, které připojil ke svému panství a Milštejn přestal být jeho sídelním hradem. Svůj vojenský význam však hrad zřejmě neztratil, neboť v r. 1456 byl v pokračujících lužicko-vartenberských válkách dobyt. Při dělení berkovského majetku v r. 1502 získal milštejnské panství Václav Berka, který je však nedlouho poté prodal strýci Petrovi. Od jeho synů Zikmunda a Jiljího Milštejn v r. 1532 koupil Zdislav Berka z Dubé, který již dříve získal sousední panství zákupské. Centrem se stal zámek v Zákupech a význam Milštejna pomalu upadal. Ještě v 80. letech 16. stol. byl hrad patrně udržován, ale koncem století se již připomíná jako pustý. Berkové drželi zákupsko-milštejnské panství do r. 1612, kdy je již zadlužené koupil Jan Novohradský z Kolovrat. V následujících staletích byl hrad prakticky zničen těžbou kamene.
Jak napovídá jméno hradu (Mühlstein = Mlýnský kámen), těžba křemenného pískovce tu zřejmě začala ještě před vybudováním opevněného sídla a pokračovala v jeho bezprostředním okolí nejspíše po celý středověk. Po opuštění hradu se rozšířila i na jeho podloží, které bylo i se zbytky zřícenin z velké části vytěženo. Většího rozsahu těžba dosáhla v l. 1665-1689 za knížete Julia Františka Sasko-lauenburského, který prý nechal částečně snést velkou hradní věž, aby padající zdivo neohrožovalo lamače. Druhá věž se zřítila r. 1726 a r. 1793 nechal cvikovský polesný Franz Homolka podkopat a střelným prachem rozmetat i poslední zbytek velké věže. Další nárůst těžby přineslo její zprůmyslnění po r. 1873, kdy si lom pronajali bratři Israelové z Drážďan. Těžba skončila až r. 1910 vybráním vhodné suroviny.
Původní podobu hradu není již možné rekonstruovat. Hrad vznikl pravděpodobně na dvou souběžných skalních hřebenech, z nichž ten východnější byl po opuštění hradu z větší části vytěžen. Hrad se skládal z dnes již zcela zaniklého předhradí chráněného nejspíše jen dřevěným plotem, přes nějž vedla od Z přístupová cesta a z malého vnitřního jádra. Vlastní hrad obepínala 2 m silná hradba s ochozem a 60 cm širokou parapetní zdí s úzkými střílnami. Do této vnitřní obranné linie byl zapojen i vysoký skalní blok na S straně hradu, na němž lze předpokládat strážní přístřešek. Ještě koncem 19. stol. byla v této hradbě asi 3 m vysoká a 4 m široká vstupní brána. Později ale zcela zanikla a z hradby se dodnes zachovaly už jen nevelké zbytky na temeni hřbetu J od skalní brány. Naproti bráně měl stát věžovitý palác. Prostor bývalého hradního nádvoří byl však činností lomu zcela změněn a jeho zástavba, byla-li jaká, je nejasná. Hlavní válcová věž se podle dosavadních bádání nacházela na J straně hradu. Stejným směrem byl situován také sklep či spíše přírodní dutina se schodištěm a vodní nádrží. Druhá menší věž byla patrně na S straně.



Lokalizace na mapy.cz GPS: N50.811721 E14.633344

Navštívená místa v okolí:
Hory a rozhlednyCarolafelsen (Žitavské hory) - skalní vyhlídka
Technické zajímavostiJiřetín pod Jedlovou - štola sv. Jana Evangelisty
Přírodní zajímavostiJonsdorfer Felsenstadt (Jonsdorfské skalní město) - přírodní rezervace
Přírodní zajímavostiKelchstein (Kalich) - skalní útvar
Církevní památkyModlivý důl - skalní kaple
Technické zajímavostiMühlsteinbrüche (Lomy mlýnských kamenů) - naučná stezka
Přírodní zajímavostiNonnenfelsen (Jeptišky) - ferrata
Hory a rozhlednyNonnenfelsen (Jeptišky) - skalní vyhlídka
Hrady, zříceniny, tvrzeOybin (Ojvín) - zřícenina
Hory a rozhlednyScharfenstein - skalní vyhlídka


Zdroj: Fišera, Zdeněk. Skalní hrady zemí Koruny české. Praha : Libri, 2004. ISBN 80-7277-242-2 ; www.luzicke-hory.cz ; erb přejat z www.castles.cz


Nahoru Přidat k oblíbeným Uložit v PDF Tisk stránky