Moravský Krumlov - kostel sv. Bartoloměje
Původně klášter augustiniánů založený pány z Lipé ve 2. pol. 14. stol., 30 km JZ od Brna
| Typ: | Církevní památky |  |
| Kraj: | Jihomoravský | |
| Umístění: | Mapa | |
| Fotogalerie: | Moravský Krumlov | |
| Místa v okolí: | Místa v okolí | |
| Web: | www.mkrumlov.cz | |
| Návštěva: | 13.9.2009 |
Klášter augustiniánů založil majitel moravskokrumlovského panství Čeněk III. z Lipé. Stavba kláštera začala snad r. 1355, zakládací listina se však nedochovala. Konvent byl podle papežské listiny osazen 12 členy z Brna. R. 1358 daroval Čeněk z Lipé řeholníkům právo rybolovu na blízkém potoku, o dvě léta později přidal dvůr v Dobelicích s vinohradem a štěpnicí u mlýna s lukami a pastvinou. Před svou smrtí r. 1363 od něj konvent získal část lesa zvaného Freiwald s výminkou honitby pro sebe a své nástupce. Po Čeňkově smrti se dědictví ujal jeho synovec Jindřich III. z Lipé, který nechal zřídit nad strýcovou hrobkou v klášteře věčné světlo a k jeho udržování odevzdal řeholníkům roční plat půldruhé hřivny z městské rychty. R. 1368, listinou vydanou s vědomím převora brněnského konventu u sv. Tomáše, daroval krumlovským augustiniánům roční plat 50 hřiven. Klášter nebyl v té době zcela dostavěn, neboť Jindřich v listině stanovuje, že nadání mají řeholníci především využít k dokončení kláštera, a teprve poté k rozšíření počtu svých členů. Krátce nato Jindřich z Lipé moravskokrumlovské panství prodal Janu z Kravař, o klášter však neztratil zájem. Na přelomu 70. a 80. let 14. stol. byl klášter dokončen a řeholníci začali rozhojňovat příjmy konventu.
R. 1423 obsadila město husitská posádka, která se zde udržela až do r. 1431 a augustiniáni se uchýlili do mateřského konventu v Brně. Klášter zůstal zřejmě delší dobu pustý. Ještě r. 1434 Alžběta z Hradce, vdova po Janu z Kravař, svěřila abatyši oslavanského kláštera do úschovy dva kalichy z krumlovského konventu, které podle závěti měly být opět odevzdány augustiniánům po jejich návratu do města. Do zpustlého kláštera se řeholníci vrátili r. 1455 a začali rozprodávat své statky. Kolem r. 1500 řeholníci město natrvalo opustili.
Chátrající stavbu částečně využil r. 1513 Jindřich IX. z Lipé jako stavební materiál k přestavbě zdejšího zámku. R. 1630 zvažoval majitel Moravského Krumlova kníže Gundakar z Liechtensteina, že do města uvede některý z řeholních řádů. Následně s ním v l. 1630-1633 převor brněnského konventu Jan Vincencius Barnabeus neúspěšně vyjednával o obnově augustiniánského kláštera. R. 1634 se augustiniáni za odstupné 1000 zlatých kláštera vzdali ve prospěch knížete, který zde založil kolej piaristů.
Fundační záležitosti nové koleje byly právně zajištěny r. 1636 a znovu r. 1637, kdy o Velikonocích navštívil město druhý zaalpský piaristický provinciál P. Joannes Stephanus Spinola a Matre Dei. O rok později se začalo s novostavbou a r. 1644 přišlo na kolej prvních 15 piaristů. Záhy vyplenili kolej Švédové. Krátkodobý rozpad řádu způsobil, že r. 1647 piaristé z koleje odešli.
V l. 1655-1656 majitel panství kníže Ferdinand Jan z Liechtensteina, neúspěšně vyjednával o převzetí někdejšího piaristického areálu řádem servitů. R. 1657 se rozhodl objekt věnovat pavlínům, kteří měli alespoň zčásti pokračovat v díle započatém piaristy. Poskytl jim bohaté nadace včetně vsi Maršovice a 30 000 zlatých obtížně vymahatelných erárních dluhů. Značnou částkou na fundování kláštera přispěl rovněž horlivý propagátor pavlínského řádu na Moravě Melchior Ledenický z Ledenic. Pavlínský konvent byl zrušen r. 1786.
Konventní kostel byl budován po r. 1355 pány z Lipé jako reprezentativní stavba, ovlivněná souběžně vznikající výstavbou chrámu brněnských augustiniánů, financovanou Lucemburky. Napřed bylo zbudováno dlouhé kněžiště s věží na S straně, na něž mělo navázat pravděpodobně síňové trojlodí. Není ovšem zřejmé, do jaké fáze postoupila stavba plánovaného trojlodí v době vypuknutí husitských válek. Nad dnešní barokní nižší klenbou presbytáře jsou zachovány zazděné horní části gotických oken z 60. až 80. let 14. stol. se šikmými špaletami a zčásti zachovalými kružbami. Na přelomu 30. a 40. let 17. stol. byla vybudována J od kostela budova piaristické koleje. V r. 1688 nechal kníže Maxmilián Jakub Mořic z Liechtensteina přistavět ke kostelu oválnou kapli ochránců proti moru - sv. Šebestiána, sv. Rocha a sv. Rozálie a v r. 1692 či 1693 kapli P. Marie. Stavba o půdorysu sedmicípé hvězdy s bohatou štukovou výzdobou sloužila jako rodinná hrobka. V souvislosti s následnou obnovou vlastního kostela nechal kníže Maxmilián zřídit mimo jiné nový hlavní oltář, pro nějž vytvořil v r. 1702 obraz Umučení sv. Bartoloměje Jan Jiří Gutwein. Gotická kostelní věž byla zvýšena o zvonicové patro.
Po zrušení kláštera v r. 1786 byl objekt konventu využíván mimo jiné jako továrna. V současnosti sídlí v budově, zvýšené o druhé patro, městský úřad. Jedná se o čtyřkřídlý objekt s ambitem obklopujícím někdejší rajský dvůr. Místnosti přízemí jsou klenuty valeně s výsečemi, klenuty jsou rovněž chodby prvního patra. Bývalý klášterní kostel se stal filiálkou chrámu farního a býval využíván pro německé bohoslužby.
Ivančice - kaple Nejsvětější TrojiceIvančice - kostel Nanebevzetí P. MarieIvančice - židovský hřbitovŘeznovice - kostel sv. Petra a Pavla
